V tmavé místnosti armádního srubu sedí snad dvě desítky maskovaných mužů. Přes obličeje kukly, na těle neprodyšné oděvy pro dokonalé splynutí v lese nebo na sněhu.
Ty dvě desítky lidí jsou malou částí kontingentu prostějovských speciálních sil, který by na jaře měl vyrazit do Afghánistánu lovit teroristy z Al-Kajdy. Velení armády před historicky prvním bojovým nasazením české armády uvolilo, aby se jinak přísně utajovaní bojovníci o svých pocitech a očekáváních před vysláním podělili s veřejností.
"My jsme vojáci a naše rodiny s tím počítají. Rodiče i manželky vědí, co děláme a jsou připraveni na to, že se nemusíme vrátit," říká jeden z elitních bojovníků. Jméno si z pochopitelných důvodů nechává pro sebe. Jde o bezpečnost jeho samotného i rodiny.
Možnost, že by některý z jeho kolegů při operaci zahynul nebo byl zraněn, si nepřipouští. "Stát se může cokoliv, ale jsme cvičení na to, abychom se přímým střetům vyhnuli," ujišťuje.
On i ostatní bojovníci má za sebou už několik zahraničních misí, ať už pod nálepkou NATO nebo OSN. "Místa, kde jsem všude již byl, neprozradím. Můžete mi věřit, že zkušeností máme všichni mnoho," usmívá se.
Během posledních měsíců celé jeho družstvo stále dokola cvičí a připravuje se na misi v Afghánistánu. Kromě bojových schopností a dovedností v přežití, vstřebávají vojáci i kvanta informací o oblasti, kam pojedou - geografické i politické.
"Učíme se základy tamějšího jazyka. Jde jen o základní věci, ale i pár frází se může hodit. Celý jazyk se naučit nemůžete. Stačí, když místním lidem vysvětlíte, co po nich chcete," zdráhá se prozradit jaká slovíčka ve volných chvílích vzhledem k bojové náplni afghánské mise opakuje.
Daleko důležitější je podle něj speciální "dril", kterým už několik měsíců všichni z jeho jednotky prochází. "Musíte naprosto bezmyšlenkovitě vědět, kam sáhnout třeba pro obvaz, zásobník s náboji nebo pro čokoládu...dril k tomu pomáhá, pořád to opakujete, v akci pak nemarníte drahocenný čas hledáním," popisuje.
|
K TÉMATU: |
|
Bojovníci dokončují |
|
Turek: Elitní vojáky |
|
Češi v Afghánistánu |
|
Fotografie z výcviku |
"Víte, je to pro mě ohromná výzva. Jsem u nejlepší jednotky české armády a u takových skupin je vysoký předpoklad toho, že bude plnit úkoly podobné Afghánistánu," míní. "Nebude to jednoduchý podnik, ale já i moji lidé jsme na to připravení, je to naše práce," vysvětluje.
Všichni členové týmu jsou bezmeznými kamarády, ve válce i v civilu. "Musíme se perfektně znát. Víte, že se na ně můžete spolehnout," konstatuje o své skupině.
Ponorkové nemoci se nebojí, nikdy se sní prý nesetkal. "Zábava je v misi stále, pokud nejste zrovna někde nasazení přímo v boji. Nejlepším únikem a odreagováním je, když si můžete po několika hodinách bez hnutí třeba jen popovídat."
Když hrozí, že v dlouhé misi atmosféra poněkud zhoustne, "přichází obvykle na řadu úryvky a vtípky z filmů," popisuje recept na dlouhé odloučení od domova a stále stejné tváře kolem sebe.
 Elitní bojovníci speciálních sil, kteří by měli odletět do mise v Afghánistánu. |
