"Česko-švédské partnerství týkající se letounů Gripen je pro nás velmi důležité a jsme si vědomi toho, že dosažení dohody je bezpochyby tím nejvýhodnějším řešením pro obě země," oznámila švédská agentura FXM (The Swedish Defence and Security Export Agency), která má k vyjednávaní pověření švédské vlády.
Švédsko tak reagovalo na týden staré rozhodnutí české vlády, že dosavadní nabídka na další pronájem gripenů je příliš drahá a že se Česko už bude raději "poohlížet" i po jiných stíhačkách. "FXN se naplno věnuje úspěšnému dokončení jednání, které povede k prodloužení smlouvy o pronájmu letounů Gripen," uvádí se v oficiálním prohlášení na stránkách švédské ambasády v Praze.
Podle prvotního návrhu, který vláda odmítla, si Česko bude moci švédské letouny znovu pronajmout na různě dlouhá období podle potřeby a finančních možností.
Za dvě miliardy ročně?
Cena pronájmu by neměla být vyšší než poměrná výše současného desetiletého operativního leasingu za 19,6 miliardy korun, tedy zhruba 2 miliardy ročně. Čeští vyjednavači by ale rádi od Švédska získali nějakou významnější slevu - na oplátku za to, že jednají exkluzivně nejprve o gripenech a ne s jinými výrobci.
Kde slouží GripenŠvédsko - 175 |
"Momentálně si nedovedu představit armádu bez vlastních supersoniků, nicméně si dovedu představit, že to nemusí být gripeny," prohlásil premiér Petr Nečas a dosavadní švédskou nabídku označil za překvapivě nevstřícnou. Česká republika podle něj není v situaci, aby se kvůli momentální finanční situaci podvolila tlaku.
Podle expertů má Švédsko na úspěšném prodloužení pronájmu gripenů eminentní zájem. Bere jej jako zcela prioritní variantu a chce, aby to česká strana věděla. Zároveň ale Švédové vědí, že české ministerstvo obrany, potažmo vláda si vzhledem ke stavu veřejných financí nemůže dovolit okamžitě rozhodnout třeba o nákupu jiných nových strojů.
Prodloužení pronájmu se tak jeví jako jedna z nejpravděpodobnějších variant. Pokud by ovšem Česko nechtělo na stíhací letectvo úplně rezignovat a platit svým spojencům za ochranu vzdušného prostoru, třeba jen na nějaký čas.
Provoz gripenů vyjde nejlevněji
Renomovaná konzultantská a analytická společnost Jane's nedávno v rozsáhlé studii srovnala provozní náklady stíhacích letounů "západní" provenience. Výsledek je velmi zajímavý. Podle studie má totiž nejnižší náklady na jednu hodinu provozu právě švédský gripen.
Francouzský letoun Rafale na letadlové lodi Charles de Gaulle (14. dubna 2011)
Eurofighter Typhoon britského Královského letectva
Letoun F-16 nizozemského letectva
Analytik Edward Hunt srovnával letouny F-16 amerického výrobce Lockheed Martin, F/A-18 Super Hornet od Boeingu, francouzský Dassault Rafale, nadnárodní Eurofighter Typhoon, švédský Jas-39 Gripen i stroj páté generace F-35. Do výsledné ceny započítal cenu používaného paliva, náklady na předletovou přípravu, opravy, pravidelnou údržbu i letištní a personální náklady.
V tomto ohledu stojí podle studie jedna hodina provozu letounu Gripen zhruba 4 700 amerických dolarů (v přepočtu přes 96 tisíc korun). U nejbližšího konkurenta, letounu F-16 ve verzi Block 40/50, to je zhruba 7 tisíc dolarů.
U dvoumotorových supersoniků je hodinová taxa ještě vyšší - u F/A-18 Super Hornet vyjde v závislosti na operačních kapacitách na 11 až 24 tisíc a u Rafale na 16 tisíc dolarů. Náklady na hodinový provoz Eurofighteru pak v Jane's odhadli až na 18 tisíc dolarů.
Zvláštní kapitolu pak tvoří srovnání s nejmodernějším F-35, který do výzbroje v řadě zemích teprve přijde. Studie vychází z údajů australských vzdušných sil, které si letoun objednaly. Během plánované třicetileté služby má být každý letoun ve vzduchu asi 200 hodin ročně. Australané počítají s tím, že je hodina provozu vyjde na 21 tisíc dolarů.
