Od počátku května čeští piloti nalétali nad pobaltskými státy celkem 170 hodin a celkem třikrát se jim nad hlavami rozezněly poplašné sirény k ostrému startu.
Informace o dvou posledních ostrých startech zatím NATO neodtajnilo.
"Charakter byl takový, že Aliance zatím provádí analýzu a podrobnosti o zásahu budou zveřejněny až po jejím skončení," uvedl velitel českých stíhačů a pilot Jaroslav Míka.
ON-LINE ROZHOVOR |
Čeští vojenští piloti se stíhačkami Jas-39 Gripen chrání vzdušný prostor nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem od 1. května. První zahraniční mise letců od druhé světové války potrvá čtyři měsíce. V ochraně pobaltských republik, které nemají vlastní letectvo, se střídají státy NATO. - více o misi českých letců čtěte zde
První ostrý start absolvovali čeští letci koncem května. Vzlétli k letounu, který narušil bezletové pásmo na hranicích s Ruskem a neodpovídal. - České gripeny měly poplach
U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro piloty platí takzvané nárazníkové pásmo. Vojenské letouny tam nelétají blíže k hranicím než na 15 kilometrů.
"Bezletová zóna platí pouze pro vojenská letadla. V konkrétním případě se jednalo o malé vrtulové letadlo se špatně vyplněným letovým plánem a v té době tam opravu nemělo co pohledávat. Pilot tohoto letadla udělal chybu, kterou řešil místní úřad civilního letectví," pospal události Míka.
Od roku 2004, kdy letouny NATO pobaltské země střeží, ale podle jeho slov k žádným vyloženým provokacím ze strany Ruska nebo Běloruska nedošlo.
Po celou dobu mise čeští vojáci plní rozkazy nadřízeného velitelství NATO v Německu. Pro letce ale platí v Pobaltí jedno důležité omezení. Čeští piloti smějí zasahovat jen proti vojenským cílům, nemají mandát k zásahu proti takzvanému "renegátovi", tedy například unesenému civilnímu letadlu.
"Kdyby se v Pobaltí stalo něco podobného jako 11. září v Americe, můžeme to ze vzduchu pouze monitorovat a nechat je trefit se do těch budov," konstatoval Míka.
