Nepřetržitou službu převzali čeští stíhači od dánských kolegů na základně v litevském městě Šiauliai v devět hodin ráno místního času (8:00 SELČ). Češi pak při slavnostním ceremoniálu dostali pomyslné "klíče" od zdejšího vzdušného prostoru.
"Symbolicky po deseti letech v NATO jsme plnohodnotným členem," řekl velitel vzdušných sil Jiří Verner. Jak dodal, české letectvo má ambice si v budoucnu takovou misi zopakovat, hlavně proto, aby získalo další zkušenosti.
Na případné provokace ze strany Ruska nebo Běloruska jsou podle jeho slov čeští letci připraveni. Letouny jsou standardně vyzbrojeny jako v Česku dvěma protivzdušnými raketami a kanónem.
Civilní letoun Češi sestřelit nesmějí
Piloti smějí zasahovat jen proti vojenským cílům, nemají mandát k zásahu proti takzvanému "renegátovi", tedy například unesenému civilnímu letadlu.
čtyřměsíční miseČeská republika do mise vyslala celkem čtyři jednomístné letouny Jas-39 Gripen, které jsou připraveny zasáhnout v případě vojenského ohrožení těchto států, stejně tak jako poskytnout pomoc a asistenci civilním letadlům v nouzi. Jde o vůbec první nasazení českého taktického letectva v zahraniční operaci v celé poválečné historii. |
U ruského Kaliningradu a běloruských hranic pro piloty platí takzvané nárazníkové pásmo. "Nepůjdeme tam blíže než na 15 kilometrů k hranici a to samé se očekává od ruských a běloruských letounů," popsal situaci Míka. Od roku 2004, kdy letouny NATO pobaltské země střeží, ale podle jeho slov k žádným vyloženým provokacím ze strany Ruska nebo Běloruska nedošlo.
Po celou dobu mise budou čeští vojáci plnit rozkazy nadřazeného velitelství NATO v Německu. Pro letce ale platí v Pobaltí jedno důležité omezení. Nemohou zasahovat proti civilním letounům."Kdyby se v Pobaltí stalo něco podobného jako 11. září v Americe, můžeme to ze vzduchu pouze monitorovat a nechat je trefit se do těch budov," uvedl velitel Jaroslav Míka.
Jak však dodal, běžnou asistenci civilním strojům v nouzi poskytovat Češi pochopitelně budou."Pokud budou mít nějakou technickou závadu nebo ztrátu spojení," popsal úkoly Míka.
Ochrana území jako v Česku
Jeden z pilotů Radoslav Matula bere misi jako normální práci, jen nad jiným územím. V gripenech strávil od roku 2005 ve vzduchu už 650 hodin. "Práce samotná je srovnatelná, jiné je to v tom, že jsme v odlišném prostředí, v jiné zemi," uvedl Matula.
Podle něj na letce spíše trochu psychicky působí, že jsou blízko Ruska a Běloruska. "Okolo ruských a běloruských hranic si musíme dávat pozor, abychom nevlítli někam, kam nemáme," konstatoval. "Neříkám, že bychom vyprovokovali válku, to rozhodně ne, ale musela by zbytečně probíhat nějaká diplomatická jednání".
Podle velitele vzdušných sil Jiřího Vernera je tato mise prakticky totožná s tím, co stíhači plní doma v Česku. "Trápí nás jen omezené kapacity personálu. Vše bylo spočítáno na ochranu českého vzdušného prostoru. Teď držíme hotovosti dvě najednou," řekl Verner.
Litva chce vlastní stíhače
Jednotlivé státy NATO se budou v zajišťování ochrany "pobaltského trojlístku" střídat zřejmě ještě několik let.
Velitel litevských vzdušných sil Arturas Leita ale předpokládá, že v roce 2020 už by pobaltské země měly být schopny ochránit svůj vzdušný prostor samy. Jaké letouny nakoupí, však zatím není jasné.
Na letišti se za posledních pět podle jeho slov vystřídaly prakticky všechny moderní stroje. "Po Češích ochranu převezme Německo s letouny Eurofighter Typhoon," dodal litevský generál.
Gripeny českých vzdušných sil vzbudily u personálu letiště i místních médií velký rozruch. "Gripen je pro Litevce novinka. Byl jsem na věži a všichni byli nadšení, protože takový letoun tady ještě nepůsobil," řekl jeden z pilotů Radoslav Matula.
