Vyslání vojáků je součástí britského balíčku opatření, kterými chce podle Fallona přispět k ujištění pobaltských zemí a odstrašení Ruska před případnou agresí. Británie povede jeden z vícenárodních praporů, které NATO posílá do Pobaltí a Polska. Pět set vojáků bude nasazeno v Estonsku, kde mají v případě ohrožení či krize okamžitě reagovat.
Summit NATO ve Varšavě on-line |
Dalších 150 vojáků bude působit v Polsku, kde se zapojí do společného výcviku s polskými ozbrojenými silami. Tisíce britských vojáků budou navíc v pohotovosti doma na ostrově, připraveny přispěchat na pomoc v řádu dnů. Británie je totiž vedoucí zemí takzvaných „hrotových sil“ NATO.
Součástí balíčku opatření je pak podle Fallona také závazek, že britští instruktoři do konce března příštího roku vycvičí 4 tisíce ukrajinských vojáků. „Tato nasazení ukazují, že Británie zaujímá vedoucí úlohu v ochraně bezpečnosti našich pobaltských spojenců. Můžeme si to dovolit, protože po zbytek dekády budeme zvyšovat výdaje na obranu,“ konstatoval Fallon.
Připomněl též, že kromě balíčku jeho země vyslala na ochranu vzdušného prostoru čtyři letouny Eurofighter, britské jednotky se účastní v této oblasti pravidelně cvičení a Londýn pro námořní hlídkování na Baltu vyčlenil pět bojových lodí.
V Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Polsku budou rozmístěny celkem čtyři vícenárodní prapory NATO. Kromě Británie povedou další Spojené státy, Německo a Kanada. Vojáci těchto zemí budou tvořit jádro každého praporu a početní stavy pak doplní jednotky z dalších zemí.
Americký prezident Barack Obama uvedl, že i přes britské referendum o vystoupení z Evropské unie by Severoatlantická aliance neměla být nijak oslabena. „Nepochybuji o tom, že Spojené království bude i nadále jedním z nejschopnějších členů NATO,“ poznamenal.
Do první linie budou moci i ženy
Britský premiér David Cameron později během summitu oznámil, že jeho země zruší nařízení, které zakazovalo ženám sloužícím v armádě působit na frontové linii.
„Je důležité, aby naše ozbrojené síly byly na světové úrovni a odrážely společnost, ve které žijeme,“ uvedl Cameron. Rozhodnutí přijal na základě doporučení šéfa generálního štábu Nicka Cartera. V platnost by mělo vejít, „jakmile to bude možné“. Rušení nařízení však bude postupné.
Dosud mohly britské vojačky sloužit v armádě jako bojové pilotky i v ponorkách. V první linii však mohly sloužit pouze v pomocných funkcích a nemohly být součástí úderných či obrněných jednotek, které se účastní přímých bojů zblízka.
Podle ministra obrany Michaela Fallona to zlepší operační schopnosti britských sil. Rozhodnutí přichází po rozsáhlém výzkumu, který zkoumal potenciální rizika pro ženy, pokud by v první linii působily.
Od listopadu letošního roku by měly mít ženy nejprve možnost působit u obrněných jednotek, kde je podle výzkumu riziko zranění nižší. Po šesti měsících bude situace znovu analyzována, aby se povolení mohlo rozšířit i k dalším jednotkám. Jako poslední by mělo omezení padnout v roce 2018 u námořní pěchoty a vzdušných sil. V té době by také měly být dokončeny standardy fyzické způsobilosti pro bojové nasazení pro muže i ženy.
