Paradigmatem dneška je odmítání všeho, co může byť i stopově někoho urazit. To je ten základní level - pokud půjdeme ještě dál, pak když se nám nelíbí něco, co se nás vůbec netýká, začneme tvrdit, že to určitě uráží někoho jiného, že je to nepřípustné, morálně špatné a Mirek Dušín by to nikdy neudělal.
Reklamy pivovaru Bernard v sobě vždy spojovaly image naivity, chytrosti a exhibicionismu majitele Stanislava Bernarda (který je jednou z nejexpresívnějších a nejaktivnějších osob, a rozhodně nejukecanějším sebestředným majitelem pivovaru). To, že si nebere servítky a dělá si vše po svém, je vidět z mnoha vzájemně nesouvisejících aktivit, propojených právě jeho neortodoxním přístupem - vzpomeňme třeba angažmá v protikorupčním fondu, geniální firemní časopis nebo jeho kampaň proti europivu, kde sám sebe se pasoval na "majitele magora". Stanislav Bernard je prostě rád, když se o něm mluví.
Že takového člověka nebude zajímat, co si o jeho podniku myslí ultrakorektní specialisté na morálku, je vcelku logické. Proto jej podezřívám, že celá nedávná aféra s nominací do kampaně Sexistické prasátečko je jen šikovným tahem z dílny jeho marketingového oddělení, který jim sám majitel vnuknul a jeho lidé to pak prostě přetvořili do reálné podoby. Reklama je součástí kalendáře na rok 2016, který využívá konceptu pin-up girls, oblíbeného desítky let. Pin-upky propagují kdeco, od cigaretových filtrů až po Coca-Colu (ostatně grafický koncept pinup kalendáře jakoby z oka vypadl její reklamě. Proč tedy zrovna Bernard vzbudil takové pozdvižení?
Částečně zafungovala náhoda - někomu prostě došel objekt hejtu a zrovna se mu dostala do ruky tahle reklama. A částečně proto, že dívka na obrázku je černá, a propaguje černou dvanáctku (ostatně divím se, že Bernarda za reklamu výše, kdy sám sebe nabarvil na černo, neukřižovali). A když už mostapo ("morální státní policie") zapomnělo pořádat soutěž "Rasistické prasátečko", tak to prostě za každou cenu uhráli na sexismus. "Kreslená žena ve vyzývavém oblečení má za úkol přilákat pozornost, aniž by měla přímou souvislost s propagovaným produktem. Žena je tu definovaná vzhledem jako objekt touhy a jako hospodyně. " Takhle to stojí na stránkách soutěže. Z toho lze odvodit: vyzývavé oblečení je špatná věc, být objektem touhy je špatné, ženy by měly být prezentovány jako chodící roboti v unisex šatech, pokud možno co nejodpudivějších, aby nikoho ani nenapadlo při pohledu na ně očekávat ženskost, protože to by byl přece sexismus.
Kolem kalendáře se spustil obrovský povyk, kromě nominace na Prasátečko (mimořádně trapná soutěž) vznikla facebooková skupina Bojkot piva Bernard. Zatím má sice pouze něco přes 200 lajků, ale mluví se o ní hodně. Ne ovšem tak, jak by se etalonům morálky líbilo: lidé v drtivé většině vyjadřují pivovaru podporu a klepou si na virtuální čelo. "Jdu si koupit basu," "Zdravý rozum musí zvítězit nad kritickou blbostí," nebo hardcore verze "Pridavam se k bojkotu. Za to, ze nemaj koule na to, aby tam dali cernou dvanactku. Ja to sacuju tak na ctyricitku. (v narážce na věk pinup slečny)". Nejlépe ale marketingovou genialitu shrnul uživatel Pavel Kratochvíl:
Letos budou mít prostě hezké svátky všichni. Bernard, který dostal zdarma reklamu v hodnotě milionů, autoři Prasátečka, kteří mají pocit, že společnost je díky jejich usilovné snaze zase o něco lepší, pijáci piva, kteří si koupí svoji basu Bernardu už jen proto, že se jim takové dobroserství (copyright na tento výraz má Jaroslav Kubera) příčí, nebo prostě lidé, kteří z toho mají neuvěřitelnou legraci.
