Ale život není naštěstí předvídatelný a tak si mohl jistý novinář na Facebook povzdechnout, že: „Pro české novináře se celý neformální summit EU na Maltě smrskává do jediné otázky. Řekne nám premiér na národním briefingu TO SLOVO?” Tím slovem měl samozřejmě na mysli výraz “ojebal”, což měl dle premiéra provést českému státu jeho vážený koaliční partner, ministr financí a místopředseda vlády, ještě než se tím vším stal.
Šrumec kolem toho jednoho slova názorně ukazuje, kde jsou dnes média a kudy se povede předvolební komunikace. Řečeno kulantně. Jinak je nám všem jasné, že si užijeme pěkný fičák. Nepatřím ale k těm, kteří by nad tím slovem zvedali varovně prst. Naopak se domnívám, že tentokrát premiér a předseda ČSSD udělal správně.
Pohorošovat se nad tím, že použil vulgární výraz je pokrytectví. Jeho soupeři to dělají běžně a v politickém marketingu neplatí ponaučení o nastavení druhé tváře. Ostatně kdyby církev svatá nastavovala pokorně druhou tvář, kterak to doporučuje Nový zákon, nebyla by bohatou a vlivnou organizací. Pro praktický život se holt více hodí Starý zákon a jeho ponaučení, která se s nepřáteli nemažou.
Další výhodou toho slova je, že se proti němu těžko brání. On neřekl, že jeho oponent udělal něco nelegálního, že třeba něco ukradl. Řekl, že udělal větší než nepěknou věc. Jazykem, který je srozumitelný každému.
A to je důležité. Dluhopisy nejsou koupě bytu - 99% lidí netuší, o čem je řeč. Teď to sice neví stále, ale tuší, co si o jednání pana ministra myslí pan premiér. Což z předešlých vyjádření šéfa exekutivy nebylo vždy zřejmé.
Ostrých výrazů v komunikaci by se mělo používat jako ostrého koření v jídle: s rozmyslem a cíleně. Což zde bylo splněno. Ze slova se stalo téma. Tedy přesně to, co dosud premiérovi nešlo: upoutat na svůj názor pozornost.
Argument, který stojí za zamyšlení je ten, že hrubé výrazy k premiérovi nesedí, že to není jeho styl. Jenže kam došel svým stylem? Do situace, kdy celá politická a mediální komunita vzala jako hotovou věc, že vítězem voleb je Andrej Babiš. A hraje se pouze o druhé místo a pozici možného koaličního partnera vítězného hnutí. Sobotka musel něco udělat. Chytráci, kteří teď říkají, že lepší solidní úředník než prostořeký předseda se jednoduše mýlí. Nastává čas volební kampaně a v ní solidní úředníci nemají místo. Jejich doba přijde zase až po volbách.
Nevěřím lidem, kteří mluví jen spisovně, nikdy nekouřili a nepředbíhali ve frontě ve školní jídelně. Nevěřím hodným hochům. Říká-li dnes někdo, že takto by neměl mluvit premiér, pak je třeba ale říct i to druhé - politik musí mluvit jazykem, kterému rozumí jeho voliči. Musí umět upoutat pozornost na problém a musí udržet svoje téma na sociálních sítích. Jinak nebude zvolen a přestane být politikem. Toho nedosáhnete spisovnou češtinou učitele. Předseda ODS by mohl vyprávět.
Pestré výrazivo do současné volební kampaně patří. Ty, kterým to vadí, mohu uklidnit. Jestli to takto půjde dál, tak za chvíli budou lidé přesyceni peprnými výrazy a pozornost na sebe přitáhne ten, kdo je nebude používat. A ono pomyslné kyvadlo se opět přesune na druhou stranu. Nemůžete totiž lidi ojebávat věčně.
