„Chodí k nám hodně cizinců zaměstnaných ve zdejší továrně Lego - Rumuni, Bulhaři, Ukrajinci. Zuby mají často v dezolátním stavu, nemají praktika a návštěva obvykle skončí extrakcí bolavého zubu,“ řekl iDNES.cz lékař Josef Válek pověřený vedením zubní pohotovosti v Oblastní nemocnici Kladno.
Pohotovost funguje hodinu a půl každé všední odpoledne, v sobotu odpoledne tři a půl hodiny. Není přitom den, aby alespoň jeden zahraniční dělník nepřišel. „Jsou to většinou lidé bez pojistky, někdy platí na místě. Stává se, že člověka pošleme pryč. Vrátí se, až sežene peníze. Nejsme přece charita,“ líčí zubař.
Se zneužíváním služby, jejíž dostupnost garantuje stát, respektive kraje, se potýkají zubní pohotovosti napříč zemí. Na Denisově nábřeží v Plzni kvůli nedostatku zubařů s novým rokem nepřetržitou pohotovost zrušili. Vedení kliniky připouští, že služba byla zhruba ze dvou třetin zneužívaná.
„Stává se, že zaměstnanec pracovní agentury přivede deset dvacet dělníků současně. Neplatí si pojištění, zuby mívají v havarijním stavu. Pohotovost však nezneužívají jen cizinci, ale i našinci, jejichž lékař má dlouhé objednací doby, nebo si ho nechtějí hledat,“ uvedla ředitelka plzeňské kliniky Ilona Lískovcová.
Dlužní úpis obvykle zůstane neuhrazen
Zubní pohotovosti obvykle poskytují jen základní ošetření s cílem odstranit silnou bolest či následek úrazu. Typicky jde o vytržení zubu, nákladnější úkony typu bílých plomb do standardní nabídky nepatří. I za „levné“ úkony však mohou některým pracovištím vznikat velké pohledávky.
„Nepojištěných je skutečně hrozně moc. Když agenturní pracovník nebo někdo z ‚mafie‘ dělníky přiveze, výkon za ně alespoň uhradí v hotovosti. Bohužel u spousty z nich práci neuhradí nikdo. Nemají žádné doklady a lékař je povinen jim pomoci,“ sdělil šéf České stomatologické komory Roman Šmucler.
K většině zubařů podle něj autobusy s dělníky v noci nejezdí. „Tam, kam ano, si to trochu způsobili sami přehnanou vstřícností,“ míní.
Zubní pohotovost v Plzni nebude od ledna fungovat nonstop, chybí lékaři |
Třeba zmíněné plzeňské klinice se většinu dluhů vymoci nedaří a nakonec je platí kraj. „Spoustu úkonů děláme v neuhrazení. Cizinec by ošetření měl hradit rovnou, ale většinou nemá peníze. V takovém případě podepisuje uznání dluhu, napíšeme si jeho údaje a pošleme mu fakturu,“ doplnila Lískovcová.
Na kladenské pohotovosti jsou obezřetnější. „Dáváme si pokud možno pozor, aby pacienti nezůstávali dlužní, takže není časté, aby nemocnice musela platby za ošetření zubů vymáhat. Většinou jsou to špičkově ohození Romové, kdo vytahuje papír hmotné nouze. Když někdo řekne, že nemá peníze, až když už je uděláno, dostane dlužní úpis, který většinou nezaplatí,“ objasnil lékař Josef Válek.
Nelegální zprostředkovatelé i licencované agentury
Zdravotní pojištění vzniká z titulu pracovní smlouvy a platí ode dne nástupu. „Pokud ho dotyčný nemá, pracuje načerno. Bohužel to ale on sám nemusí vědět, protože na zdravotní pojišťovnu ho hlásí zaměstnavatel,“ sdělil Jiří Halbrštát z pracovní agentury Manpower.
Doplnil, že tyto praktiky většinou používají nelegální zprostředkovatelé práce, někdy však i agentury s platnou licencí. Cílový zaměstnavatel by se proto měl zajímat, jak je o jeho lidi postaráno.
„Bohužel jsou stále velké podniky, které chtějí ušetřit, a vyberou si agenturu, která dělá daňové podvody, aby měli nižší cenu. Při kontrole pak předstírají, že nic netuší. My zajišťujeme zdravotní péči pro zahraniční zaměstnance sami, máme proto zajištěné smluvní lékaře,“ dodal Halbrštát.
ZUBAŘKA: Pokousaná už jsem byla. Pití kávy brčkem barvu zubů nevylepší |
Nepojištěný pacient je pro soukromé stomatology horký brambor. Mezi své pacienty ho nezaregistrují a někdy se stává, že ani neošetří, pokud pochybují, zda bude schopen péči na místě zaplatit. Bolest zubů totiž člověka na životě obvykle neohrožuje.
„Dost často pak dotyčný skončí v našich nemocničních ambulancích, kde je vymáhání peněz jednodušší, protože mají právní oddělení. Pacient je předem samozřejmě informován, že je ošetření hrazené, a pokud nezaplatí hotově ani později přes fakturu, další ošetření už mu neposkytneme,“ sdělil zubař Jan Netolický z Fakultní nemocnice Plzeň.
Doplnil, že v oblasti jsou lékaři, kteří přijímají nové pacienty. „Nikdo ale po nikom nemůže chtít, aby někoho zachraňoval úplně zadarmo,“ podotkl.
Dělníky navíc zaměstnavatelé v běžné ordinační době uvolňují jen neochotně. „Pak opravdu může být nejjednodušší varianta hromadně je přivézt k extrakci (trhání zubu, pozn. red.) na pohotovost. U nás ve fakultní nemocnici se denní směna kryje s běžnou pracovní dobou, v některých nemocnicích však mají na ambulancích i večerní směnu,“ doplnil Netolický.
Za zbytečnou návštěvu pokuta?
Podle zkušeností šéfa stomatologické komory chodí i řada Čechů v noci k zubaři snad z rozmaru. „Je hrozný rozdíl, jak málo je potřeba pohotovostních služeb u všeobecných praktiků a jak strašně moc u stomatologů. Na obecnou dojde šest lidí a na stomatologickou šedesát,“ povzdychl si Roman Šmucler.
Ve světě se přitom za zneužití zubní pohotovosti nezřídka platí. „Je nastavená prohibitivní částka pro případ, že nejde o život. Kolegové nám navrhují, a i některé fakultní nemocnice se na nás obrátily, aby to bylo pět set nebo tisíc korun za pohotovost. Aby tam lidi nechodili s hloupostmi,“ dodal.
„Socialistický model“, kdy zubní pohotovost slouží fakultní nemocnice nebo krajská ordinace, kam chodí doktoři ze soukromých praxí, podle jeho názoru ke zneužívání přímo svádí - obvykle je už desítky let na stejném místě a určitá část společnosti si navykla tam chodit, kdykoli si vzpomene.
„Ke všeobecné spokojenosti vede podle mého názoru německý model, kdy doktoři slouží ve svých ambulancích, což vyžaduje, aby si pacient našel na internetu, kdo zrovna slouží, nebo si zavolal na záchranku, kde mu to řeknou. Vyhledají to vyloženě jen lidi, kteří to potřebují, protože si v okrese musí dojet za konkrétním doktorem,“ uzavřel Šmucler.
