Při transplantacích dřeně se hledá vhodný dárce podle shody ve tkáňových znacích, které se rozpoznávají na bílých krvinkách. "Tyto znaky jsou dědičné a jejich určitá kombinace je charakteristická pro konkrétní geografické prostředí," říká Tomáš Svoboda z Fakultní nemocnice v Plzni, kde je Národní registr kostní dřeně.
"I proto usilujeme o obohacení registru o dárce z etnických menšin, kam patří i Židé, kteří se za dlouhá staletí geneticky moc nezměnili," vysvětluje lékař.
Každý, komu koluje v těle židovská krev, má tedy možnost pomoci někomu zachránit život. "Je jedno, zda se jedná o lidi, kteří jsou považováni za halachické Židy, tedy z matčiny strany, či lidi, kteří mají oba židovské rodiče, nebo pocházející ze smíšených manželství klidně i ve druhé či třetí generaci," říká Kateřina Mikulcová, organizátorka akce pro Židovskou obec.
Najít dárce pro Čecha mezi černochy je nemožné
Jiné unikátní znaky mají lidé žijící v Grónsku, jiné v rovníkové Africe. To všechno se pak odráží v pravděpodobnosti najít vhodného dárce. "Pro českého pacienta prakticky není možné najít dárce mezi černochy nebo Romy (ti pocházejí z oblasti přední Indie) a zase obráceně," vysvětluje lékař Tomáš Svoboda.
Podle něj se tak stává, že pacient z Česka má tak vzácné znaky v krvi, že mezi dvaceti miliony dárci na celém světě se najdou pouze dva odpovídající, a to v registru v USA, který sdružuje právě židovské etnikum, nebo v izraelském národním registru.
"Tím je vysoce pravděpodobné, že má pacient židovský původ, ač to třeba doposud nevěděl," popsal lékař. Vysoce ceněni jsou i dárci kostní dřeně pocházející ze smíšených manželství.
Kampaň cílí na mladé a zdravé dárce
Genetické znaky HLA systému, jejichž shoda se u dárce a příjemce hledá, se totiž mohou objevovat (a zase mizet) i v několika generacích, podobně jako je tomu u barvy vlasů nebo nemoci, kdy u pradědečka zmizí a u pravnuka se objeví.
Ideální dárce je člověk od osmnácti do pětatřiceti let, a ženy, které nebyly ještě těhotné, protože těhotenstvím se do těla dostávají protilátky jejího partnera a příjemce kostní dřeně by tak neměl v krvi dva typy krvinek, ale tři.
A dárce musí být pochopitelně zdravý, což je pravděpodobnější u lidí do pětatřiceti let. Právě proto vymyslela Židovská obec, že celá náborová akce bude mít podobu koncertu pro mladé v některé ze synagog. Termín a místo však zatím tají z bezpečnostních důvodů.
"V minulosti probíhala podobná kampaň a akce zaměřená na dárce z řad Romů nebo lidí s arabskými nebo třeba kurdskými předky žijícími v Česku," říká organizátorka akce Kateřina Mikulcová. Obec pořádá podobnou akci podruhé.
Stačí si nechat odebrat krev
Teď by podle Kateřiny Mikulcové byl úspěch, kdyby se do registru na místě přihlásilo okolo 150 lidí. "Po čase, tak po pěti letech, bychom rádi akci zopakovali znovu, až zase dorostou do vhodného věku další mladí potenciální dárci," říká.
Lidé s židovským původem, kteří se budou chtít stát dárci, si během zmíněného koncertu nechají odebrat malou zkumavku krve. Z ní se zjistí, zda jsou vhodnými dárci, tedy především zdravými, a pokud budou souhlasit, budou zařazeni do registru. To stále ještě neznamená, že musí někdy kostní dřeň darovat. Může se stát, že tu jejich nebude žádný pacient na světě potřebovat.
Lékaři zdůrazňují, že odběr kostní dřeně, což je vlastně houbovitá hmota uvnitř kostí, dárci nijak neublíží. O tom, že jsou dárci potřeba, svědčí i statistika. Český registr dárců zahrnuje zhruba 40 tisíc lidí, zatímco v Německu je jich 2,5 milionu.
