„Prezident republiky přihlédl k závažnému zdravotnímu stavu omilostněného a na základě tohoto mu prominul zbytek jednoho trestu odnětí svobody a tři celé tresty odnětí svobody v celkové výši cca 29 měsíců, které mu byly uloženy za přečiny maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání,“ uvedl Ovčáček.
Trest byl podle něj odsouzenému již předtím soudem přerušen, a to kvůli nemožnosti zajistit ve vězení potřebnou péči. Identitu omilostněného mluvčí Hradu nesdělil.
Podnět k posouzení žádosti prezidentovi předložil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Žádosti o milost totiž na Zemanovo přání posuzuje od listopadu 2013 právě ministerstvo spravedlnosti. Resort má právo žádosti zamítat, udělovat milosti ale podle ústavy může i nadále jedině prezident (podrobnosti najdete zde).
První milost Zeman udělil letos v únoru (více čtěte zde). Dostal ji čtyřiatřicetiletý Pavel Mareš z Pelhřimovska, který byl odsouzený k tříletému vězení za 38 podvodů za tři miliony korun. Muž má roztroušenou sklerózu (o jeho případu čtěte zde).
Zeman udělení své první milosti zdůvodnil tím, že muž si část trestu odseděl a poté byl podmíněně propuštěn do nemocničního ošetřování. Nemoc se podle advokáta omilostněného muže rozvinula do takové míry, že jej ohrožuje na životě.
Havel udělil přes 1 800 milostí, Klaus více než 400
Zeman už při nástupu do funkce avizoval, že milost bude udělovat jen ve výjimečných případech ze zdravotních důvodů. Tuto pravomoc, stejně jako vyhlašování amnestií, označil za monarchistický přežitek (více čtěte zde).
„Řekl jsem, že sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdám. A přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoliv můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoliv způsobem zneužít,“ prohlásil v březnu 2013 Zeman.
Jeho předchůdci ve funkci měli k této pravomoci oproti Zemanovi velmi rozdílný přístup - Václav Havel udělil mezi roky 1990 až 2003 celkem 1 848 milostí (z toho 601 jako federální prezident), Václav Klaus omilostnil v následujících deseti letech 412 lidí.
10. února 2016 |