Zeman popřel, že Baxovi nabízel funkci v Ústavním soudu. Je mrzutý, tvrdí

  • 1037
Prezident Miloš Zeman popřel, že bývalému šéfovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi nabízel místo v čele Ústavního soudu, když rozhodne, jak si hlava státu přeje ve sporu o nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. „Určitá zatrpklost doktora Baxy spočívá v tom, že jsem nesplnil jeho přání,“ řekl Zeman v televizi Barrandov.

„Za prvé si přál, aby se Michal Mazanec nestal předsedou Nejvyššího správního soudu. Nebral jsem to jako ovlivňování,“ prohlásil v pravidelném pořadu Týden s prezidentem.

Může to naplňovat znaky trestného činu, řekl ministr k počínání Hradu

„I kdybych chtěl, nemohu doktora Baxu jmenovat,“ řekl Zeman a vysvětloval proč. Připomněl, že Ústavní soud, který má 15 členů, je plně obsazen a že mandát šéfa tohoto soudu Pavla Rychetského končí až v létě 2023, tedy až několik měsíců poté, co skončí Zemanův mandát na Hradě.

Rychetský ale v minulosti několikrát naznačil, že své druhé desetileté funkční období v čele Ústavního soudu pravděpodobně nedokončí. Původně chtěl skončit v roce 2017 před polovinou svého mandátu, ve funkci ale zůstal.

Poslanci si zvou Rychetského i Šámala, aby řekli, zda je někdo ovlivňoval

„Svého času říkal, že by si přál pana Baxu v čele Ústavního soudu,“ řekl o Rychetském prezident republiky.  A zhodnotil příkře soudce Baxu, jehož vyjádření, že byl z Hradu ovlivňován, rozpoutalo politickou aféru, kvůli níž se v úterý mimořádně sešel sněmovní podvýbor pro justici i za účasti Baxy, ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka a kancléře Vratislava Mynáře. „Mluvil bych o frustraci, zklamání a on je mrzutý,“ komentoval Baxovo počínání.

„Zastávám názor, že Nejvyšší správní soud je příliš ovlivňován ekologickými aktivisty,“ prohlásil prezident v televizi Barrandov. Uvedl tři příklady - to, že tento soud zrušil územní plán Jihomoravského kraje, stavbu zdymadla u Přelouče, která měla pomoci splavnění Labe, či již dokončenou spalovnu v Plzni, která musí jet jen na zkušební provoz.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video