Železničáři otestovali nové zařízení, které má zabránit srážkám vlaků

Železničáři ve čtvrtek poprvé vyzkoušeli nový systém, který má zvýšit bezpečnost provozu na českých regionálních tratích tím, že varuje strojvedoucího před srážkou s jiným vlakem. Zařízení je podle náměstka ministra dopravy Jana Sechtra mobilní a levné. Ve vozidlech by se mohlo objevit během několika měsíců, předpokládá ředitel vývojové společnosti SHERLOG.

Zprávy z dráhy

Sledovat další díly na iDNES.tv

Nové výstražné zařízení má pomoci předejít možné nehodě vlaků na stejné železniční trati, dokáže identifikovat a lokalizovat jiný vlak do vzdálenosti sedmi až deseti kilometrů. Vývoj systému trval přes rok. 

„Systém pracuje s přesností na desítky centimetrů, takže pozná, na které koleji se vlak nachází, a upozorní strojvedoucího na možný střet,“ vysvětlil Václav Kraus, ředitel společnosti SHERLOG, která systém vyvinula.

SHERLOG D3 R může dobře vyplnit časovou prodlevu, než budou tratě standardně zabezpečeny.

Zdeněk Chrdleředitel AŽD Praha, společnosti jenž se zabývá vývojem a výrobou zabezpečovací a signalizační techniky pro drážní dopravu

„Systém je určený na zvýšení bezpečnosti zejména na jednokolejných tratích, princip fungování je postavený na dlouhých rádiových vlnách. Systém komunikuje a svítí v lokalitách, které nejsou pokryty komerčním signálem, tedy i v tunelech,“ dodal Kraus.

Za nehodami stojí často lidská chyba

V České republice je podle Správy železnic zhruba 1 750 kilometrů lokálních železničních tratí, na kterých je bezpečnost svěřena lidem. Souhlas s jízdou dává dispečer například telefonem nebo vysílačkou. Správa železnic tento typ tratí označuje D3.

„Dispečer může podle dopravní situace a svého uvážení překládat křižování vlaků z dopravny do dopravny, což samozřejmě může vygenerovat nehodovou událost, protože dispečer i strojvedoucí jsou také jenom lidé a jsou zatížení rutinou,“ podotýká ředitel společnosti AŽD Praha Zdeněk Chrdle, jenž se zabývá vývojem a výrobou zabezpečovací a signalizační techniky pro drážní dopravu.

Regionální tratě budou v budoucnu také vybaveny jednotným evropským vlakovým zabezpečovacím systémem (ETCS). Odborníci odhadují, že to však bude v řádu deseti až dvaceti let. Proces je finančně náročný, proto ministerstvo dopravy začíná od priorit, tedy koridorů, kde je největší zatížení tratí. „Ale ty fatální nehody se dějí právě na těch regionálních a lokálních tratích,“ podotkl náměstek ministra dopravy Jan Sechtr.

„Systém, který jsme vyvinuli, by mohl pomoci překlenout toto období. Je to levný, jednoduchý varovný systém, který může pomoci snížit nehodovost,“ uvedl Kraus.

PŘEHLEDNĚ: Největší srážky vlaků v Česku za posledních deset let

Tlak na zvýšení zabezpečení na železničních tratích se zvedl zejména po několika srážkách vlaků v rychlém sledu během léta roku 2020. Lidská chyba stála například za čelní srážkou dva osobních vlaků u Perninku na Karlovarsku 7. července toho roku, při níž se zranily dvě desítky lidí a dva lidé zemřeli.

Neštěstí na železnici se stalo i loni, když při střetu dvou vlaků na Domažlicku zemřeli oba strojvedoucí, jedna cestující a zranily se desítky lidí, podle tehdejšího ministra dopravy Karla Havlíčka stála za nehodou opět zřejmě lidská chyba.

Při čtvrteční ukázce vyjely na trati mezi Lovosicemi a Mostem proti sobě na jednu kolej dva vlaky, oba byly vybaveny jednotkou SHERLOG D3 R. Jakmile mezi nimi bylo pět set metrů, krabička v kabině strojvedoucího spustila zvukové varování a postupně se měnila barva s informacemi v zařízení až na červenou.

V případě spuštění výstrahy má mít strojvedoucí podle tvůrců systému dostatek času na vyhodnocení situace a případné zastavení či zahájení komunikace s dispečerem trati.