Dana Kuchtová při volbě předsedy Strany zelených na sjezdu v Teplicích, 6. září 2008

Dana Kuchtová při volbě předsedy Strany zelených na sjezdu v Teplicích, 6. září 2008 | foto: Miroslav Rada, ČTK

Zelení vzbouřenci jsou horší než Morava, prorokují vládě politologové

  • 86
Odstoupení poslance Jana Moravy není podle politologů největším problémem, který teď vládu trápí. Trojice odborníků oslovená iDNES.cz pokládá za důležitější roli zelených. Jejich ostře sledovaný sjezd vládě příliš nepomohl, křídlo Dany Kuchtové stále zůstává "vetřelcem" uvnitř těla strany.

"Skupina příznivců Dany Kuchtové působí po sjezdu ještě více jako vetřelec v těle hostitele - nikdy se neví, kdy svého živitele roztrhá a prodere se na svobodu," přirovnává situaci v nejmenší vládní straně ke slavné sci-fi politolog Bohumil Doležal.

"Pro Bursíka dopadl sjezd v úplném finále dobře. Ale vnitrostranická opozice je v jakési poloilegalitě a stále má dva poslanecké hlasy, které jí nikdo nemůže odpárat. A ty hlasy jsou nyní ještě víc otazníkové. Zelení jsou před rozštěpem, možná by to pro obě strany sporu bylo výhodnější," dodává Doležal. - více o volbě předsedy zelených čtěte zde

Rozhodující pro budoucnost vlády podle něj je, zda se zeleným bude dařit koaliční politika. Jméno Jana Moravy nevidí Doležal jako zcela zásadní. Záleží prý hodně na tom, jak bude hlasovat trio poslanců Tlustý, Raninec a Schwippel. Vlastimila Tlustého, který v kauze poslance Moravy figuroval, totiž vedení ODS také vyzvalo k rezignaci. - čtěte Odejděte ze Sněmovny, vyzvala ODS Moravu a Tlustého

"To, zda poslanec Morava odstoupí, či nikoliv, zásadní roli hrát nebude," říkal dopoledne další politolog, Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd UK. "Je to poslanec, který je pro ODS nepřijatelný, všichni mu to už dali najevo," řekl. Jde spíš o to, kdo ho nahradí.

. DOLEŽAL O ROLI PŘÍZNIVCŮ KUCHTOVÉ

"Skupina příznivců Dany Kuchtové působí po sjezdu ještě více jako vetřelec v těle hostitele - nikdy se neví, kdy svého živitele roztrhá a prodere se na svobodu."

I on se zamyslel nad Stranou zelených. Přestože Martin Bursík obhájil post předsedy, není podle Kučery jeho strategie dlouhodobě perspektivní.

"On příliš politicky neuvažuje. Snaží se Stranu zelených semknout do jednoho šiku, ale ta strana je malá, složená z ekologických idealistů, liberálů, lidí z občanských sdružení... pokus o jednolitou stranu je chybný," říká politolog.

Vítězství ´bursíkovců´ je podle Kučery jen dočasné a zelení nadále budou nejistým článkem koalice. Změna by nastala, jen pokud by staronový předseda Martin Bursík dokázal navázat spolupráci s vnitrostranickou opozicí.

Mlejnek: Poslanci zelených zůstávají v nejistém formátu 4+2
Kučerův kolega Josef Mlejnek soudí, že vzhledem k veřejnému mínění je určitě lepší pro ODS, když poslanec Morava mandát složí, za velkou nejistotu považuje nadále také Vlastimila Tlustého. Upozorňuje, že "pokud jde o pevnost vlády, poslanecký klub Strany zelených je stále přinejlepším 4+2".

"Kdyby vyhrála Dana Kuchtová, tak by podle toho, co říkala, musela vyjednávat novou koaliční smlouvu. Vítězstvím Bursíka se nic nemění, po tom sjezdu je to přece jen trochu stabilnější. Vláda nemohla kvůli sjezdu zelených příliš získat, ale mohla hodně ztratit," vysvětluje Mlejnek.

Samotného ho překvapilo, že Martin Bursík získal poměrně hladkou většinu hlasů. "Část nerozhodných delegátů se možná přiklonila na jeho stranu, když pochopila, že stejně vyhraje. Bursík si možná zajistil většinu hlasů už před sjezdem, patrně i zakládáním nových organizací strany. Reálnému rozložení sil by odpovídalo spíš jeho těsné vítězství," říká Mlejnek. "Možná ale většina delegátů nechtěla tak radikální změnu, kterou představovala Kuchtová," dodal.

Přeběhlíků i nepořádku na politické scéně přibude
V otázce odbojných poslanců se oslovená trojice shoduje, že přeběhlíků bude patrně nadále přibývat, než že by se boj omezil na ty stávající. "Ta hladina se pořád vyrovnává, přibývají přeběhlíci i vládní poslanci, o nichž se neví, jak budou hlasovat," říká Kučera.

"Přeběhlíků může přibývat, protože člověk nikdy nemůže vědět, co kdo na koho má. Navíc třeba poslanci ČSSD okolo onoho Sdružení přátel Miloše Zemana by mohli začít fungovat jako samostatná platforma, ačkoliv by se nikdo z nich individuálním přeběhlíkem nestal," přidává se Mlejnek.

"Jestli se nyní někdo ´štípne´ z ČSSD, to je těžké říci - když je koalice v problémech, opozici to prospívá. Celé to ale neobyčejně zvýší bor... na české politické scéně," uzavřel Doležal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video