Zelení tvrdí, že energetický gigant kontroluje kroky vlády a parlamentu, místo aby stát kontroloval ČEZ. Poukázali na to, že ČEZ je veřejnou korporací, ale přesto odmítá zveřejňovat informace o svém hospodaření.
"Pochybné, předražené a nevýhodné nákupy, propojení na exponenty justiční mafie a obchodníky s právnickými tituly Pavla Němce a Milana Kindla a řada dalších skutečností svědčí o tom, že se z ČEZu stalo mocenské centrum, které přerostlo vládě přes hlavu," míní zelení.
Partaj proto napsala generálnímu řediteli ČEZu Martinu Romanovi a předsedovi dozorčí rady Martinu Kocourkovi otevřený dopis a žádá je o několik odpovědí. Chtějí znát třeba dodavatele ČEZ, zahraniční akvizice společnosti a kritéria pro posuzování a vyhodnocování investic.
OTÁZKY ZELENÝCHKdo je skutečným vlastníkem skupiny Appian Group, která dostává zakázky ČEZu? |
Podle lídra strany Ondřeje Lišky či poslance Martina Bursíka jde ještě ČEZ vrátit pod veřejnou kontrolu. Členy dozorčí rady ČEZu by však musela jmenovat vláda a ne jen ministr financí, členové dozorčí rady by museli být nezávislí na politickém tlaku a finančně odpovědní za špatná rozhodnutí.
"Současná dozorčí rada funguje spíše jako tiskový odbor ČEZu, který žádnou kontrolní funkci neplní," míní Liška. Odpovědi chtějí zelení do 25. května.
Obcím stovka za tunu uhlí
Tvrdá kontrola ČEzu není jediným lékem zelených na současnou situaci v ČR. V úterý slíbil Martin Bursík severočeským obcím zákon, který donutí těžařské firmy zaplatit stokorunu za každou tunu vytěženého uhlí. Obcím by to mělo vynést čtyři miliardy ročně a peníze by se mezi ně rozdělily podle počtu obyvatel. V Ústeckém kraji by podle propočtů zelených připadlo 4 430 korun na obyvatele, v sousedním Karlovarském 2 760 korun na obyvatele.
Návrh chtějí zelení Sněmovně předložit ještě do voleb, přestože Bursík ví, že je nereálné, aby poslanci v současném složení normu schválili. Pokud se zelení po volbách do Sněmovny dostanou, bude prosazení zákona jejich prioritou, uvedl Bursík.
Zavedení poplatku by se podle Bursíka odrazilo v ceně uhlí, a to nárůstem zhruba o deset procent. "Cenu elektřiny ale určuje trh, takže není pravda, že by kvůli tomu narostla," uvedl Bursík.
Podle návrhu zákona by peníze dostávaly obce každého čtvrt roku od báňského úřadu a musely by je použít k předem stanoveným účelům do jednoho roku. Například Chomutov by za uhlí vytěžené v loňském roce dostal 221 milionů korun, Děčín 231 milionů korun a Horní Jiřetín 9,3 milionu korun.
Finanční stropy pro volební kampaně partají
Pondělním nápadem zelených byly finanční stropy pro volební kampaně. Strany by si pro ně musely zřídit speciální účty a musely by povinně předkládat předběžné a závěrečné vyúčtování kampaně. Ty by dostávalo ministerstvo financí, které by je zveřejňovalo na internetu.
"Neprůhledné financování stran je těžištěm korupce," zdůvodnil předseda zelených Ondřej Liška.
Placení stran ze soukromých zdrojů je podle něho v moderní demokracii legitimní. Představuje ale riziko kvůli možné budoucí protislužbě, uvedl předseda zelených. "Pouze zprůhledněním systému lze vyvrátit spekulace o tom, že některé strany jsou financovány z polostátních firem, jako je ČEZ, Čepro nebo Lesy ČR," dodal Liška.
