Měsíc ráno opět zrudnul, úplné zatmění doprovázel superúplněk

  • 98
V pondělních ranních hodinách nastalo úplné zatmění Měsíce, společně s ním byl vidět i superúplněk. Zatmění začalo chvíli po půl páté a skončilo krátce před osmou. Obloha, především v severních Čechách, byla většinou jasná. V hvězdárnách po celém Česku zatmění sledovaly stovky lidí.

Úkaz, při kterém se mezi Měsíc v úplňku a Slunce dostane Země a zakryje Měsíc svým stínem, trval hodinu a dvě minuty. Skončil v 06:43, byl dobře pozorovatelný. Z území České republiky bylo úplné zatmění Měsíce možné spatřit zhruba po půl roce, příští možnost budou lidé mít až v září 2025.

Měsíc během zatmění nad západním obzorem z oblohy nezmizel, měl červenohnědý nádech. „Patřilo to mezi tmavší zatmění, světlejší bývají naoranžovělá,“ řekl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Na ondřejovskou hvězdárnu, kde zatmění pozoroval, přijelo 15 lidí.

„My je považujeme za hrdiny. Když se člověk podíval na teploměr a na hodiny, tak ve čtyři přijet a při minus devíti (stupních Celsia), tak to je opravdu hrdinský čin,“ podotkl. Hvězdárna Žebrák přilákala zhruba stovku zájemců o zatmění, řekl její jednatel Vladislav Slezák. Na pražskou Štefánikovu hvězdárnu přišlo asi 140 lidí a na jičínskou hvězdárnu asi 35 lidí, uvedli jejich pracovníci.

Úplné zatmění mohli pozorovat i v dalších částech světa, nejvíce v Severní a Jižní Americe, dále většině Evropy a na severozápadě Afriky. Na jiných místech byl k vidění už v neděli.

Zatmění doprovázel takzvaný superúplněk. Je to situace, kdy je Měsíc v úplňku a je na své eliptické dráze nejblíže Zemi. Na obloze tak více svítí.

Průběh zatmění v České republice:

  • Začátek částečného zatmění:
    4 hod 33 min 54 s SEČ
  • Začátek úplného zatmění:
    5 hod 41 min 17 s SEČ
  • Maximální fáze zatmění:
    6 hod 12 min 12 s SEČ
  • Konec úplného zatmění:
    6 hod 43 min 16 s SEČ
  • Konec částečného zatmění:
    7 hod 50 min 39 s SEČ
  • Západ Měsíce (Praha): 
    7 hod 58 min SEČ

Takzvaný tyrkysový jev, kdy se na světlý okraj Měsíce promítá světlo procházející ozonovou vrstvou Země a vytváří namodralý nádech, astronomové při pondělním pozorování nezaznamenali. Může ale být patrný až na fotografiích. „Pokud to bylo slabé, tak to bude třeba na fotkách,“ řekl Suchan.

Zbarvení je způsobeno lámáním slunečního světla do zemského stínu vzdušným obalem Země. Tmavost při úplném zatmění záleží na poloze Měsíce v zemském stínu a také jí ovlivňuje aktuální stav znečištění atmosféry. Vliv na ni mají například výbuchy sopek, po kterých může být Měsíc velmi tmavý.

Nejbližší částečné zatmění, při kterém zemský stín překryje zhruba dvě třetiny měsíčního kotouče, bude z Česka pozorovatelné letos v létě, v noci na 17. července. Na úplné zatmění bude nutné si počkat do 7. září 2025. „Budou vidět další zatmění do té doby, dokonce jsou úplná, ale ne z našeho území,“ vysvětlil Suchan.

Předchozí úplné zatmění Měsíce mohli lidé v Česku sledovat loni 27. července večer. Planeta tehdy byla v zemském stínu 103 minut a tuto dobu až do konce tohoto století žádné další úplné zatmění nepřekoná.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video