V důsledku ruské agrese na Ukrajině byl z bezpečnostních důvodů dočasně přerušen či omezen provoz vízových úseků velvyslanectví v Kyjevě a generálního konzulátu ve Lvově.
Pokles byl podle ministerstva dán také omezením vydávání víz pro ruské a běloruské občany a uzavřením generálních konzulátů v Jekatěrinburgu a Petrohradě. Kromě válečných důsledků jsou za snížením počtu žádostí o víza podle úřadu také protikoronavirová opatření v Číně - tamní občané nemohli opustit zemi.
Víza pro Ukrajince nejsou samozřejmostí. Česko už odmítlo desítky žádostí |
„V minulých letech tvořily žádosti přijímané na zastupitelských úřadech na Ukrajině, v Rusku a Číně většinu z celkového počtu žádostí. Na druhou stranu na ostatních zastupitelských úřadech registrujeme nárůst počtu vízových žádostí, a to i ve stovkách procent, tedy návrat k předcovidovým počtům,“ uvedlo ministerstvo.
Z 154 740 vízových žádostí se u 117 750 jednalo o krátkodobá schengenská víza - téměř polovina z nich byla vydána za účelem turistiky, čtvrtina kvůli zaměstnání. Zhruba 14 procent žádostí bylo zamítnuto, uděleno tak bylo 100 513 krátkodobých schengenských víz.
Žádostí o dlouhodobá víza či povolení k dlouhodobému pobytu včetně zaměstnaneckých karet bylo loni podáno 36 990.
„Převažovaly mezi nimi žádosti o zaměstnanecké karty (14 916), následované žádostmi za účelem studia (11 149), převážně na vysokých školách nebo v rámci jazykových kurzů,“ uvedl resort.
Nejvytíženějšími zastupitelskými úřady loni byly velvyslanectví nebo generální konzuláty ve Lvově, Kyjevě, Rijádu, Astaně a Abú Dhabí, poznamenal úřad.
