V Německu po přijetí antidiskriminačního zákona záhy vznikla nová skupina takzvaně profesionálně diskriminovaných lidí.
"Tedy lidí, kteří zasílají přihlášky různým společnostem, tam uvedou nějaký svůj atribut, na jehož základě je zakázáno diskriminovat a doufají, že budou odmítnuti. Pak se soudí," upřesnil ředitel Občanského institutu a politolog Roman Joch.
Pro velké firmy je totiž méně nákladné dohodnout se mimosoudně a onoho profesionálně diskriminovaného finančně odškodnit, než podstoupit samotný soud.
Na to už pružně zareagovaly i německé pojišťovny. Nabízejí pojištění proti nařčení z diskriminace. Z plnění pak pojištěné firmy vyplácejí žalobcům odškodné.
V Česku se žádná lavina žalob dosud nestrhla. A názory na zákon se stále liší. Redakce iDNES.cz oslovila příznivce i odpůrce.
Feministka: Srovnají se platy mužů a žen
Míša Appeltová z genderového sdružení Fórum 50 % soudí, že je zatím na hodnocení zákona brzy. Přesto si ho pochvaluje. Oběti diskriminace mají podle ní konečně konkrétní opatření, na které se mohou odvolat, pokud se cítí poškozeny..
 |
"V praxi to znamená, že se třeba narovnávají rozdílné platy za stejnou práci stejné hodnoty mezi muži a ženami. Zaměstnavatel nemůže odmítnout zaměstnat gaye jen proto, že je gay. Majitelé barů nemohou odmítat vstup do restaurací osobám či skupinám jen na základě jejich etnické příslušnosti," vyjmenovala Appeltová, která se hlásí k feminismu.
Zákon podle ní zvyšuje i citlivost soudců, kteří pak více rozpoznávají diskriminační jednání.
Vadí mi presumpce viny, říká miss
Antidiskriminační zákon se pro změnu příčí Miss Euro 2008 Dominice Hužvárové, provozovatelce serveru stopfeminismu.cz. Vadí ji hlavně ta část zákona, která do českého právního řádu zavádí presumpci viny.
Diskriminovaní podle ní takovou pomoc nepotřebují. "I u trestných činů jako je znásilnění nebo přepadení existuje presumpce neviny a oběť takového trestného činu je často ještě ve složitější životní situaci než osoba diskriminovaná," argumentuje.
"Přesunutí důkazního břemene nutí potenciálně obviněného hledat jakoukoli mimosoudní dohodu jen při zmínce o možnosti podání žaloby týkající se diskriminace," soudí.
Za příklad dává ženu, která nebyla povýšena, ač měla stejné profesní zkušenosti jako její protikandidát. Ta podle ní pak může žalovat firmu, protože má dojem, že byla jako žena diskriminována.
"Ve skutečnosti ale důvody odmítnutí mohly být úplně jiné - třeba jde o nepříjemnou ženu, se kterou by kolegové špatně vycházeli," konstatovala Hužvárová, která už v únoru v dopise apelovala na poslance, aby pro zákon nehlasovali.
Pomoc v. ohrožení svobody
Zákon naopak vítá předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása. Postiženým prý pomůže. Tvrdí, že norma jde nad rámec současných zákonů, když nejen zakazuje diskriminaci, ale nařizuje, aby člověk udělal vše pro její odstranění.
Příklad nachází třeba ve školském zákoně. Dříve mohl ředitel školy odmítnout žáka se zdravotním omezením jen s odvoláním na to, že škola nemá bezbariérový vstup. "Ale antidiskriminační zákon umožňuje rodičům, aby žalovali školu, že neudělala dost, aby školu žákovi zpřístupnila," upřesnil.
Že zákon může naopak ohrozit lidské svobody, namítá ředitel Občanského institutu a politolog Roman Joch. Majitelka domu se už podle něj nemůže rozhodnout pronajmout byt jen pořádkumilovným studentkám a nikoli méně pořádným studentům.
"Věřící majitel domu pozbyl právo pronajmout byt pouze manželskému páru, a nikoli páru svobodnému nebo homosexuálnímu. Soukromá škola už nemůže přijímat za žáky jen děvčata nebo židovské gymnázium jen děti židovských rodičů," dodal další příklady Joch.
Přikláníte se spíše k těm, co antidiskriminační zákon:
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 8. října 2009. Anketa je uzavřena.
