Jaroslav Koutný zase poslal před soud několik lidí, kteří rozšiřovali protirežimní výzvu Několik vět. Koutný byl v roce 1997 pět dní i vrchním státním zástupcem. Po pěti dnech na tuto funkci rezignoval. Na zastupitelství však pracuje stále jako řadový žalobce.
Benešová o problému ví
„Je to tak. Stále se dozvídáme o lidech, kteří mají takovou minulost. Je to chyba transformace prokuratury v roce 1993, která byla nedokonalá,“ konstatovala nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti a propuštěni mohou být jen z kárných důvodů. Kvůli minulosti, byť pochyné, výpověď dostat nemohou.
Na působení Jarnota na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci upozornila tento týden televize Nova. Jarnot potvrdil, že byl u procesu s páterem Liznou a spol. jako prokurátor, tvrdí ale, že má čisté svědomí. Celý případ tehdy podle něj dělala generální prokuratura a do Olomouce přišla už hotová obžaloba s pokynem, aby ji prokuratura podala.
Nevěděl jsem, že proces je politický, brání se Jarnota
„Neměl jsem ani spisový materiál a v obžalobě nic nenaznačovalo politický charakter procesu. Šlo o to, že se něco tisklo, nikoliv o to, co se tisklo. Neměl jsem tehdy zušenosti. Byl jsem jen pěšák, kolečko v soustrojí, které využili a které mělo u soudu splnit svůj úkol,“ hájí se Jarnot.
Jeho tvrzení však vyvrací okolnosti případu. Na proces tehdy k olomouckému soudu přišly desítky lidí. Když pak dozorci vedli v poutech pátera Liznu a dalšího kněze, lidé na chodbě zpívali chorály. „Jarnot si mezi těmito lidmi prodíral cestu do soudní síně,“ vzpomněl disident Vít Pelikán z Olomouce.
„Těžko lze připustit, aby průměrný člověk, který slyšel výpovědi u soudu, pochyboval, že to byl politický proces. Ale nejde jen o Jarnota, myslím si, že zvlášť v justici zůstala řada podobných lidí. Jsem tím velice zklamaný,“ řekl trpce jeden z odsouzených Jan Krumpholc, u něhož v Radíkově u Olomouce měla skupina tiskárnu. Mezi lidi se jim tehdy podařilo dostat desítky knih včetně Solženicina ve stovkových nákladech.
Všechny později rehabilitoval Nejvyšší soud.
Vrchní žalobce: nemohu s tín nic dělat
Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan řekl, že i kdyby chtěl, zákon mu nedává možnost proti Jarnotovi zakročit. „Stát měl opakovanou šanci se s takovými státními zástupci i soudci rozloučit. Samozřejmě si myslím, pokud tehdejší prokurátor věděl, že případ má politický podtext a nesouhlasil s tím, měl navrhnout osvobození nebo případ odmítnout. Dnes si musí své postoje obhájit sám,“ podotkl vrchní státní zástupce.
Jarnot tvrdí, že morálně ani profesionálně neselhal. Také Jaroslav Koutný, když opuštěl post nejvyššího žalobce na Moravě, prohlásil: „Nešlo o zásadní morální selhání. Odcházím kvůli kapmani, která je proti mě vedena.“
Kvůli Jarnotovi podal tento týden místopředseda lidovců a poslanec Tomáš Kvapil interpelaci ministru spravedlnosti. „Pokud je Ladislav Jarnot oním prokurátorem, žádám, abyste se zasadil o odchod tohoto člověka z justice. Znevěrohodňuje demokratický systém a justici v očích veřejnosti,“ napsal Kvapil, který byl v osmdesátých letech se skupinou katolických disidentů rovněž stíhán.
