Zakladatelé OF se po deseti letech sešli v Činoherním klubu

- Podpora, ale i výhrady k výzvě šesti studentských vůdců z listopadu 1989 provázely podstatnou část pátečního večerního shromáždění zakladatelů Občanského fóra (OF) v pražském Činoherním klubu. Právě zde OF, jež se stalo hlavní silou sametové revoluce, přesně před deseti lety vzniklo. Polemiku kolem výzvy odstartovalo vystoupení Moniky Pajerové, Vlastimila Ježka a Josefa Brože, kteří jako první signatáři výzvy přečetli účastníkům shromáždění její text, v němž požadují rezignaci vedoucích představitelů politických stran. Občanské fórum dostalo v prvních svobodných volbách v roce 1990 polovinu všech voličských hlasů. Zaniklo odštěpením nynější ODS. Fórum ve své době sjednocovalo jak disidenty, tak reformní komunisty či pravicovou opozici. Podívejte se na archivní fotografie z Činoherního klubu. Uvnitř článku přehled jednání OF s komunistickou vládou.

Bývalý ředitel veřejnoprávního Českého rozhlasu a nynější hlavní komisař ČR pro světovou výstavu EXPO 2000 Ježek přitom apeloval na přítomného šéfa ODS Václava Klause, aby ho kvůli jeho podpisu nenazýval papalášem.

Klaus označil výzvu za legitimní prohlášení, ovšem šestatřicetiletému Ježkovi řekl, že si na něj jako na studentského vůdce nevzpomíná.

Výzvu podpořili mimo jiné prezident Václav Havel a předseda Unie svobody Jan Ruml. Havel účastníkům shromáždění řekl, že dveře politických stran a funkcí by měly být otevřeny novým generacím. Vzápětí ale oznámil, že on zůstane ve svém funkci až do skončení řádného mandátu, tedy ještě více než tři roky.

Naopak bývalý disident Ladislav Lis označil výzvu za vadnou. Podle něj by totiž měla současné politiky vyzvat, aby zůstali, ale napravili to, co dělají. Výhrady neskrýval i Petr Kučera, který patřil počátkem 90. let mezi přední činitele OF. "Reflexe měla přijít dříve," řekl a dodal, že lidé již dříve viděli, jak se věci v ekonomice i ve společnosti nedaří. Tyto hlasy kritizující výzvu ale byly v menšině.

Výzva někdejších studentských aktivistů z 1989 k rezignaci vedoucích představitelů politických stran vyvolala v posledních dvou dnech velký ohlas. Její autory natolik překvapil, že považují za nezbytné ve svém apelu na současnou politickou reprezentaci pokračovat.

S výzvou se kromě některých politiků ztotožnili někdejší studentští vůdci z Olomouce a desítky občanů ve východních Čechách.

Dnešního shromáždění se podle odhadu zpravodaje ČTK účastní více než 150 lidí. Jsou mezi nimi například současný velvyslanec ČR v USA Alexander Vondra, poslanci Zdeněk Jičínský a Jiří Payne, náměstek ministra zahraničí Martin Palouš, někdejší studentští aktivisté Jan Bubeník a Václav Bartuška a známý protikomunističtí bojovníci John Bok a Petr Cibulka. Ten oznámil, že příští týden zveřejní v Necenzurovaných novinách jména těch důstojníků a agentů komunistické Státní bezpečnosti, jež dosud zveřejněna nebyla.

Občanské fórum dostalo v prvních svobodných volbách v roce 1990 polovinu všech voličských hlasů. Zaniklo odštěpením nynější ODS. Fórum ve své době sjednocovalo jak disidenty, tak reformní komunisty či pravicovou opozici.

Co je to Občanské fórum?  (ČTK 22. 11. 1989)                                
Občanské fórum se ustavilo improvizovaně 19. listopadu v Činoherním klubu, ve velice složité situaci, která vznikla po zásahu bezpečnostních sil na Národní třídě, za účasti zástupců  kulturní fronty, nezávislých iniciativ a  dalších občanů. Na otázky agentury pak odpovídal Jan Ruml:
                                                
Jste jedním ze zástupců Občanského fóra. Mohl byste stručně vysvětlit jeho cíle?                                   
Cílem Občanského fóra je sdružovat všechny občany, kteří jsou kritičtí k současným politickým poměrům a chtějí přispět k tomu, aby republika byla svobodná a demokratická. Cítí se být zvláště po událostech z poslední doby reprezentantem této veřejnosti. Občanské fórum může vzniknout v kterémkoli městě republiky pouze tím, že se lidé ztotožní s jeho cíli a prohlásí se Občanským fórem.                                           

Ruml zdůraznil, že Občanské fórum není politickou organizací, jak to ostatně bylo řečeno i na Václavském náměstí, nýbrž otevřeným sdružením občanů.          

Byl jste členem delegace, která předsedovi vlády ČSSR Ladislavu Adamcovi předala Prohlášení Občanského fóra. Jaké jsou výsledky vašeho setkání? 
Nepovažujeme je za začátek dialogu, ale pouze za informativní schůzku, za výměnu názorů. Toto setkání proto nemohlo nijak ovlivnit naše postoje vyhlášené v Provolání Občanského fóra. Občanské fórum je schopno ve velice krátké době sestavit reprezentativní výbor složený ze zástupců všech oblastí společenského života, který by jednal s vládou o čtyřech požadavcích formulovaných v Prohlášení.

Jednání Občanského fóra s komunistickou vládou

21. listopadu - Historické setkání předsedy vlády ČSSR Ladislava Adamce s "představiteli studentských, uměleckých a občanských kruhů", bylo první schůzkou zástupců tehdejší nomenklatury s představiteli opozice.
26. listopadu - Setkání delegace Ústředního výboru Národní fronty (ÚV NF) a federální vlády vedené Adamcem se zástupci OF v čele s Václavem Havlem. Jednání, které pomáhali zprostředkovat představitelé iniciativy Most Michael Kocáb a Michal Horáček, se za OF dále zúčastnili například Zdeněk Jičínský, Václav Klaus, Alexandr Vondra, Petr Čepek či Václav Malý. Havel zopakoval základní požadavky OF: okamžité propuštění všech politických vězňů, okamžité odstoupení zkompromitovaných politiků, rezignaci prezidenta Gustáva Husáka, ustavení parlamentní komise pro vyšetření událostí 17. listopadu s účastí zástupců OF a studentů a neprodlené respektování svobody tisku a informací.
28. listopadu - Na setkání Adamce a Havla bylo dohodnuto, že do 3. prosince bude navržena federální vláda v novém složení a že 29. listopadu předloží vláda Federálnímu shromáždění (FS) návrh na vypuštění nebo změnu ústavních článků o vedoucí úloze KSČ, o postavení NF jako svazku pod vedením KSČ a o vztahu marxismu-leninismu a kulturní politiky, vzdělání a výchovy. Delegace OF a partnerského slovenského hnutí Veřejnost proti násilí (VPN) premiérovi navrhla, aby vláda předložila FS návrh ústavního zákona, podle něhož poslanci, kteří se zpronevěřili svému poslaneckému slibu a nedbali vůle a zájmu lidu, mohou být ze svých funkcí odvoláni. Předseda vlády sdělil, že předal prezidentovi návrh na udělení milosti politickým vězňům.
3. prosince - Prezident Husák na návrh premiéra Adamce a na doporučení ÚV NF jmenoval rekonstruovanou federální vládu v čele s Adamcem. Z 21 členů vlády bylo 16 příslušníků KSČ, po jednom za stranu socialistickou a za lidovce a tři nestraníci. OF, VPN i další organizace proti složení nové vlády rozhodně protestovaly. OF a VPN požádaly Husáka, aby do 10. prosince propustil všechny politické vězně a odstoupil z funkce.
5. prosince - Adamec vedl intenzivní politická jednání o podobě federální vlády s předsedou Československé strany socialistické (ČSS) Bohuslavem Kučerou, předsedou Československé strany lidové (ČSL) Josefem Bartončíkem, Vojtěchem Menclem a Čestmírem Císařem z Obrody a s delegací OF v čele s Havlem. Předsednictvo České národní rady jmenovalo nové členy české vlády, složení vlády ale podle OF stále neodpovídalo rozvrstvení politických sil. OF předalo Federálnímu shromáždění první návrh nové Ústavy.
6. prosince - Delegace KSČ, OF a VPN se dohodly, že uspořádají jednání u kulatého stolu za účasti zástupců také ostatních politických stran a občanských hnutí. S delegací občanských iniciativ se setkal i Adamec, který od ní převzal návrhy na možné kandidáty pro doplnění federální vlády. Ve večerním překvapivém projevu Adamec vyjádřil znepokojení z vývoje situace a obavy z neustálého stupňování požadavků opozice. V souvislosti s tím prohlásil, že je připraven požádat prezidenta o uvolnění z funkce předsedy federální vlády.
7. prosince - Adamec rezignoval na funkci předsedy vlády ČSSR. Sestavením nové federální vlády Husák pověřil jejího dosavadního prvního místopředsedu Mariána Čalfu.
8. prosince - Čalfa konzultoval návrhy na doplnění federální vlády. Jeho snahou bylo sestavit vládu, v níž bude přibližně polovina členů bez stranické příslušnosti. V Paláci kultury v Praze začalo jednání představitelů rozhodujících politických sil o řešení politické krize.
9. prosince - Čalfa zahájil další konzultace. Po dvoustranných jednáních s vedoucími činiteli ČSS, ČSL, KSČ a se společnou delegací OF a VPN se všichni zúčastnění sešli u kulatého stolu v budově československé vlády. Čalfa při té příležitosti řekl: "Výsledkem konzultací je plná dohoda o složení vlády ČSSR. Zítra ráno navrhnu na základě pověření prezidentu ČSSR, aby jmenoval federální vládu v novém složení. Bude v ní deset členů KSČ, dva členové ČSS, dva členové ČSL a sedm osob bez jakékoli stranické příslušnosti. Tuto vládu jsme po vzájemné dohodě nazvali vládou národního porozumění."
10. prosince - Husák odvolal většinu členů federální vlády a místo nich jmenoval nové. Poté oznámil, že odstupuje z funkce prezidenta. Do nově jmenované vlády, v níž měla KSČ poprvé od roku 1948 menšinové zastoupení (10:11), přešlo 11 členů z předchozí týdenní vlády včetně Čalfy, jenž se stal premiérem. Mezi nové členy vlády navržené OF a VPN patřili mimo jiné první místopředsedové Valtr Komárek (KSČ) a Ján Čarnogurský, místopředseda vlády a předseda Státní plánovací komise Vladimír Dlouhý (KSČ) či ministři Jiří Dienstbier a Václav Klaus.

Václav Havel podepisuje v Činoherním klubu prohlášení Občanského fóra.

Diskuse v Činoherním klubu - u slova je právě Michael Kocáb.

Zakladatelé Občanského hnutí v Činoherním klubu: Václav Malý, Jan Ruml a Saša Vondra, v pozadí Josef Dvořák.

Prezident Václav Havel se zdraví se svou švagrovou Dagmar Havlovou (vpravo) na pátečním setkání se zakladateli Občanského fóra k 10. výročí listopadu 1989 v Činoherním klubu v Praze.

Prezident Václav Havel na pátečním setkání se zakladateli Občanského fóra v Činoherním klubu v Praze uspořádaném k 10. výročí listopadu 1989. Vlevo od Václava Havla je jeden ze spoluzakladatelů OF a pozdější prezidentův tajemník Vladimír Hanzel.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video