Pochybujete tedy někdy o tom, že děláte dobře, když zůstáváte ve funkci a čekáte na prezidentskou milost?
Pochybuji, protože i pro mne je to velké dilema. Je pravda, že ve veřejné funkci by neměl být člověk, který se prohřešil proti zákonu. Všichni, včetně mne, odsuzujeme poslance, když něco takového udělají a pak spoléhají na poslaneckou imunitu. Já jsem udělal několik základních chyb. Kromě toho, že jsem pil, než jsem sedl do auta, jsem se nepokusil trestní řízení zastavit. Byla tam totiž spousta věcí, které by každý právník uměl napadnout. Já jsem se však domníval, že bude čestnější, když tomu nechám volný průběh.
Někteří lidé vás obviňují, že do komunální politiky vnášíte manýry velkých politiků. Třeba si říkáte, že když to prochází ministru Fenclovi, tak proč by to nemělo projít i vám.
To jste mne úplně polekala. Tak rozhodně neuvažuji. Kdo mne zná, tak ví, že takový nejsem.
Probíráte svoji situaci i s kolegy, přáteli, známými? Co vám radí?
Probírám a povzbuzují mne stejně jako někteří jiné lidé. Posílají mi různé esemesky a e-maily, telefonují. Najednou zjišťuji, že i na ulici mi více lidí kývne na pozdrav a někdy i řeknou, že mi drží palce. Je to pro mne obrovská morální vzpruha.
Říká se ovšem také, že někdo ze Šternberka poslal prezidentské kanceláři upozornění, že na radnici špatně hospodaříte.
Je to pravda a možná to nebyl jediný dopis. Mrzí mne, že tito lidé nepřijdou za mnou a neřeknou mi to přímo do obličeje. Takoví se našli jen dva. Rád bych s nimi tuto věc probral a buď je přesvědčím já, nebo oni mne.
Radní města nejprve jako jeden muž podepsali vaši žádost o milost a pak proti vám vystoupilo sedm zastupitelů. Cítíte, že vám stále více lidí dýchá na záda?
Na radnici nevidím žádný problém. Proti mně se postavila určitá skupina poslanců, kteří svůj názor neskrývali již po oznámení výsledku komunálních voleb a obcházeli kolegy s prohlášením, že všichni budou hlasovat jako jeden muž proti Nezávislým, aby Nezávislí vůbec nebyli v radě. Myslím, že to je běžná záležitost komunální politiky.
A nevrací se vám také jako bumerang, že sociální demokracie má v radě pouze jednoho zástupce? Přestože ve volbách celkem dobře uspěla?
A vidíte, byly názory, aby tam neměla ani jednoho člověka. A já jsem prosazoval, aby rada byla bohatě složená, aby se problém řešil hned na radě a nikoliv až na zastupitelstvu.
Ocitl jste se v situaci, kdy člověk nejlépe pozná, koho má kolem sebe. Je to pro vás nepříjemné poznání?
Můžu říci, že dost lidí mne velice mile překvapilo a potěšilo. Ti druzí mne nepřekvapili, od nich jsem to víceméně čekal. Také se mi stalo, že mne podpořil člověk, se kterým už delší dobu jdeme proti sobě. Přišel za mnou na radnici se svým problémem a přestože jsme se nedohodli, podal mi na závěr ruku a řekl, že mi fandí a věří, že spolu budeme bojovat dále. To mne strašně potěšilo.
Máte poměrně dlouhou dobu na čekání na milost. Umožňuje vám to i nedokonalost zákona, který přesně neurčuje, dokdy zastupitel odsouzený za úmyslný trestný čin, má přijít o mandát. Není to však trochu pod vaši úroveň počítat, kolik času vám na to čekání dá zastupitelstvo a po něm přednosta?
Já si nemyslím, že by to byla nedokonalost zákona. Ten naprosto jasně říká, že to zastupitelé mohou udělat v prvním kole, v druhém, nebo potom přednosta. M y jsme to zažili, když p oslanec Holzmann nemohl vykonávat mandát, protože byl zaměstnancem finančního úřadu. Zastupitelé dvakrát svorně neodhlasovali, že má přijít o mandát.
Já mám na mysli to, že na svolání zastupitelstva zákon dává lhůtu, rozhodnutí přednosty však nijak časově neomezuje. To znamená, že přednosta, když bude chtít, nechá vám mandát až do konce volebního období.
Myslím, že to je pustá teorie. Na olomoucký okres brzy nastoupí nový přednosta a nemyslím si, že by chtěl něco podobného udělat. Šternberské zastupitelstvo je dobré, radnice funguje, a tak není důvod k obavám, že když odejdu, tak úřad přestane pracovat. Nepočítám tedy s tím, že by toto rozhodnutí nějak odkládal.
A počítáte s tím, že prezidentskou milost třeba nakonec nedostanete? A že by vás to z komunální politiky na čas vyřadilo? Ve vašem případě by se totiž zápis z trestního re jstříku vymazal až za tři roky.
Počítám s tím a již jsem si našel zaměstnání, abych zabezpečil rodinu. To mi také umožňuje jednat s chladnou hlavou, protože se neobávám nějakých existenčních potíží. Nemám strach, že bych byl najednou bez práce, že bych zůstal doma.
A do komunální politiky byste se chtěl vrátit?
Tak daleko neuvažuji. Tři roky jsou dlouhá doba a kdoví, co bude příští týden. Taky záleží na tom, zda mne bude určitá skupina chtít do politiky znovu vytáhnout. Sám bych se asi netlačil tam, kam by mne nechtěli.
Kdybyste toho třináctého července nepil, možná by vám nyní naopak plácali po zádech, že jste riskoval, abyste nevjel do cyklisty, který by tu srážku zřejmě nepřežil. Není vám to líto a necítíte se i trochu ukřivděný?
Já za to pykám, protože jsem před nehodou pil alkohol. A myslím si, že je správné, že za to pykám.
Řekl jste tenkrát také, že jste si nalil whisky, abyste zapil šťastný konec složitého a vzrušeného jednání. Když si však uvědomíte, co jste s tím spustil, může vám whisky ještě vůbec někdy chutnat?
Whisky už rád nemám. Byl to Jack Daniel's a tu láhev jsem dostal v březnu k narozeninám. Dal jsem si dvě skleničky - a jak negativně zasáhly do mého života.
Pěkně draho vás přišel i služební hyundai. A aby toho nebylo dost, ještě se nyní přetřásá, jakým způsobem si ho město pořídilo. Ovšem podmínky pronájmu a pozdějšího odprodeje od soukromé firmy skutečně nevypadají pro město moc výhodně.
V tehdejší době to ale výhodné bylo. Leasingové smlouvy byly uzavírány s velmi vysokým nárůstem ceny a úvěrová politika státu zase nahrávala tomu, aby město raději točilo peníze na termínovaných vkladech a směnkách. Vydělávaly se na tom velké peníze, tři miliony byl naprosto běžný roční výdělek. Auto si radnice chtěla pořídit na konci roku a firma nabízela rychlé řešení. V roce 1995 jsem byl teprve dva roky na radnici a přiznám se, že jsem nevěděl, jak se nakupuje vozidlo a za jakých podmínek se má užívat. Teď se mi to všechno vrací. I to, že jsem tehdy nedal na slova nejstaršího radního, doktora Kučery. Radil mi, ať si velmi dobře zvážím, jestli si budu sám ř ídit auto a nedoporučoval mi to.
Zato, že jste si řídil sám, jste ale dostával pět a půl tisíce měsíční odměny. A mohl jste ho používat i soukromě. Jeden ze zastupitelů k tomu nyní podotkl, že kdybyste náhodou jeden měsíc služebně ani jednou nevyjel, tak vám město ještě zaplatí za to, že ho užíváte pro svoji potřebu.
Tak jak to říkáte, t ak to opravdu vypadá podivně. Znovu však opakuji, že jsem to auto využíval naprostou většinou ke služebním cestám a když jsme třeba jeli s rodinou na nákup, tak jsme si vzali našeho favorita. Odměna za to, že řídím sám, mi připadala normální, protože město tak ušetřilo průměrný plat deset tisíc měsíčně. V pronájmu vozu od Šternberských stavokonstrukcí hrály roli i závody Ecce homo, které měly finanční potíže. Inženýr Kesl byl jejich ředitelem a celou transakcí tak Ecce homo pomohl. Nebylo v tom nic špatného.
Takže osobní zájmy v tom nebyly?
V tom byl zájem města a Ecce homo. To bylo rozhodující.
Do politiky vás vynesli komunisté a hyundai městu pronajala a pak prodala firma, jejímž spolumajitelem byl radní z KSČM. Nebojíte se, že i v tom bude nyní někdo hledat souvislost?
Tato dedukce mne ani v duchu nenapadla. Do komunální politiky mne dostal konkrétní člověk a to byl pan Dohnal, který bohužel již nežije. Ten mne vybízel, abych za KSČM kandidoval již v roce 1990. Já jsem mu to tenkrát slíbil pod podmínkou, že budu na nevolitelném místě a ejhle, já jsem z osmého místa poskočil tak, že jsem se do komunální politiky dostal. Myslím si však také, že mne tam vynesli spíš lidé z okolních obcí, kteří mne znali jako hlavního zootechnika státního statku.
Přiznal jste, že někdy s tím chcete praštit. Co vám v tom brání, když to nejsou existenční důvody?
Myslím si, že bych nyní neměl utíkat z bojiště. Zvláště když mne někdo očerňuje, že jsem si tady nakradl s komunistickým poslancem tři sta tisíc a podobně. Možná se to nezdá, ale já jsem bojovník. Jsem beran a když jsem přesvědčen, že mám pravdu, tak se neumím vzdávat bez boje.
Pochybuji, protože i pro mne je to velké dilema. Je pravda, že ve veřejné funkci by neměl být člověk, který se prohřešil proti zákonu. Všichni, včetně mne, odsuzujeme poslance, když něco takového udělají a pak spoléhají na poslaneckou imunitu. Já jsem udělal několik základních chyb. Kromě toho, že jsem pil, než jsem sedl do auta, jsem se nepokusil trestní řízení zastavit. Byla tam totiž spousta věcí, které by každý právník uměl napadnout. Já jsem se však domníval, že bude čestnější, když tomu nechám volný průběh.
Někteří lidé vás obviňují, že do komunální politiky vnášíte manýry velkých politiků. Třeba si říkáte, že když to prochází ministru Fenclovi, tak proč by to nemělo projít i vám.
To jste mne úplně polekala. Tak rozhodně neuvažuji. Kdo mne zná, tak ví, že takový nejsem.
Probíráte svoji situaci i s kolegy, přáteli, známými? Co vám radí?
Probírám a povzbuzují mne stejně jako někteří jiné lidé. Posílají mi různé esemesky a e-maily, telefonují. Najednou zjišťuji, že i na ulici mi více lidí kývne na pozdrav a někdy i řeknou, že mi drží palce. Je to pro mne obrovská morální vzpruha.
Říká se ovšem také, že někdo ze Šternberka poslal prezidentské kanceláři upozornění, že na radnici špatně hospodaříte.
Je to pravda a možná to nebyl jediný dopis. Mrzí mne, že tito lidé nepřijdou za mnou a neřeknou mi to přímo do obličeje. Takoví se našli jen dva. Rád bych s nimi tuto věc probral a buď je přesvědčím já, nebo oni mne.
Radní města nejprve jako jeden muž podepsali vaši žádost o milost a pak proti vám vystoupilo sedm zastupitelů. Cítíte, že vám stále více lidí dýchá na záda?
Na radnici nevidím žádný problém. Proti mně se postavila určitá skupina poslanců, kteří svůj názor neskrývali již po oznámení výsledku komunálních voleb a obcházeli kolegy s prohlášením, že všichni budou hlasovat jako jeden muž proti Nezávislým, aby Nezávislí vůbec nebyli v radě. Myslím, že to je běžná záležitost komunální politiky.
A nevrací se vám také jako bumerang, že sociální demokracie má v radě pouze jednoho zástupce? Přestože ve volbách celkem dobře uspěla?
A vidíte, byly názory, aby tam neměla ani jednoho člověka. A já jsem prosazoval, aby rada byla bohatě složená, aby se problém řešil hned na radě a nikoliv až na zastupitelstvu.
Ocitl jste se v situaci, kdy člověk nejlépe pozná, koho má kolem sebe. Je to pro vás nepříjemné poznání?
Můžu říci, že dost lidí mne velice mile překvapilo a potěšilo. Ti druzí mne nepřekvapili, od nich jsem to víceméně čekal. Také se mi stalo, že mne podpořil člověk, se kterým už delší dobu jdeme proti sobě. Přišel za mnou na radnici se svým problémem a přestože jsme se nedohodli, podal mi na závěr ruku a řekl, že mi fandí a věří, že spolu budeme bojovat dále. To mne strašně potěšilo.
Máte poměrně dlouhou dobu na čekání na milost. Umožňuje vám to i nedokonalost zákona, který přesně neurčuje, dokdy zastupitel odsouzený za úmyslný trestný čin, má přijít o mandát. Není to však trochu pod vaši úroveň počítat, kolik času vám na to čekání dá zastupitelstvo a po něm přednosta?
Já si nemyslím, že by to byla nedokonalost zákona. Ten naprosto jasně říká, že to zastupitelé mohou udělat v prvním kole, v druhém, nebo potom přednosta. M y jsme to zažili, když p oslanec Holzmann nemohl vykonávat mandát, protože byl zaměstnancem finančního úřadu. Zastupitelé dvakrát svorně neodhlasovali, že má přijít o mandát.
Já mám na mysli to, že na svolání zastupitelstva zákon dává lhůtu, rozhodnutí přednosty však nijak časově neomezuje. To znamená, že přednosta, když bude chtít, nechá vám mandát až do konce volebního období.
Myslím, že to je pustá teorie. Na olomoucký okres brzy nastoupí nový přednosta a nemyslím si, že by chtěl něco podobného udělat. Šternberské zastupitelstvo je dobré, radnice funguje, a tak není důvod k obavám, že když odejdu, tak úřad přestane pracovat. Nepočítám tedy s tím, že by toto rozhodnutí nějak odkládal.
A počítáte s tím, že prezidentskou milost třeba nakonec nedostanete? A že by vás to z komunální politiky na čas vyřadilo? Ve vašem případě by se totiž zápis z trestního re jstříku vymazal až za tři roky.
Počítám s tím a již jsem si našel zaměstnání, abych zabezpečil rodinu. To mi také umožňuje jednat s chladnou hlavou, protože se neobávám nějakých existenčních potíží. Nemám strach, že bych byl najednou bez práce, že bych zůstal doma.
A do komunální politiky byste se chtěl vrátit?
Tak daleko neuvažuji. Tři roky jsou dlouhá doba a kdoví, co bude příští týden. Taky záleží na tom, zda mne bude určitá skupina chtít do politiky znovu vytáhnout. Sám bych se asi netlačil tam, kam by mne nechtěli.
Kdybyste toho třináctého července nepil, možná by vám nyní naopak plácali po zádech, že jste riskoval, abyste nevjel do cyklisty, který by tu srážku zřejmě nepřežil. Není vám to líto a necítíte se i trochu ukřivděný?
Já za to pykám, protože jsem před nehodou pil alkohol. A myslím si, že je správné, že za to pykám.
Řekl jste tenkrát také, že jste si nalil whisky, abyste zapil šťastný konec složitého a vzrušeného jednání. Když si však uvědomíte, co jste s tím spustil, může vám whisky ještě vůbec někdy chutnat?
Whisky už rád nemám. Byl to Jack Daniel's a tu láhev jsem dostal v březnu k narozeninám. Dal jsem si dvě skleničky - a jak negativně zasáhly do mého života.
Pěkně draho vás přišel i služební hyundai. A aby toho nebylo dost, ještě se nyní přetřásá, jakým způsobem si ho město pořídilo. Ovšem podmínky pronájmu a pozdějšího odprodeje od soukromé firmy skutečně nevypadají pro město moc výhodně.
V tehdejší době to ale výhodné bylo. Leasingové smlouvy byly uzavírány s velmi vysokým nárůstem ceny a úvěrová politika státu zase nahrávala tomu, aby město raději točilo peníze na termínovaných vkladech a směnkách. Vydělávaly se na tom velké peníze, tři miliony byl naprosto běžný roční výdělek. Auto si radnice chtěla pořídit na konci roku a firma nabízela rychlé řešení. V roce 1995 jsem byl teprve dva roky na radnici a přiznám se, že jsem nevěděl, jak se nakupuje vozidlo a za jakých podmínek se má užívat. Teď se mi to všechno vrací. I to, že jsem tehdy nedal na slova nejstaršího radního, doktora Kučery. Radil mi, ať si velmi dobře zvážím, jestli si budu sám ř ídit auto a nedoporučoval mi to.
Zato, že jste si řídil sám, jste ale dostával pět a půl tisíce měsíční odměny. A mohl jste ho používat i soukromě. Jeden ze zastupitelů k tomu nyní podotkl, že kdybyste náhodou jeden měsíc služebně ani jednou nevyjel, tak vám město ještě zaplatí za to, že ho užíváte pro svoji potřebu.
Tak jak to říkáte, t ak to opravdu vypadá podivně. Znovu však opakuji, že jsem to auto využíval naprostou většinou ke služebním cestám a když jsme třeba jeli s rodinou na nákup, tak jsme si vzali našeho favorita. Odměna za to, že řídím sám, mi připadala normální, protože město tak ušetřilo průměrný plat deset tisíc měsíčně. V pronájmu vozu od Šternberských stavokonstrukcí hrály roli i závody Ecce homo, které měly finanční potíže. Inženýr Kesl byl jejich ředitelem a celou transakcí tak Ecce homo pomohl. Nebylo v tom nic špatného.
Takže osobní zájmy v tom nebyly?
V tom byl zájem města a Ecce homo. To bylo rozhodující.
Do politiky vás vynesli komunisté a hyundai městu pronajala a pak prodala firma, jejímž spolumajitelem byl radní z KSČM. Nebojíte se, že i v tom bude nyní někdo hledat souvislost?
Tato dedukce mne ani v duchu nenapadla. Do komunální politiky mne dostal konkrétní člověk a to byl pan Dohnal, který bohužel již nežije. Ten mne vybízel, abych za KSČM kandidoval již v roce 1990. Já jsem mu to tenkrát slíbil pod podmínkou, že budu na nevolitelném místě a ejhle, já jsem z osmého místa poskočil tak, že jsem se do komunální politiky dostal. Myslím si však také, že mne tam vynesli spíš lidé z okolních obcí, kteří mne znali jako hlavního zootechnika státního statku.
Přiznal jste, že někdy s tím chcete praštit. Co vám v tom brání, když to nejsou existenční důvody?
Myslím si, že bych nyní neměl utíkat z bojiště. Zvláště když mne někdo očerňuje, že jsem si tady nakradl s komunistickým poslancem tři sta tisíc a podobně. Možná se to nezdá, ale já jsem bojovník. Jsem beran a když jsem přesvědčen, že mám pravdu, tak se neumím vzdávat bez boje.
 Starosta města Šternberka Pavel Stonawský |
