"Tomu, co páchali sovětští vojáci, se říkalo protiprávní činy nebo incidenty. Je nutné nazvat věci pravými jmény - okupací a porušením mezinárodního práva. Pramení z toho i akty, které musíme nazvat jako zločiny komunismu," řekl při spuštění webu ředitel ústavu Pavel Žáček.
"Projekt si klade za cíl přehledně a bez zkreslení zpřístupnit veřejnosti dokumenty nejrůznějších institucí a dobová svědectví," uvedl v tiskové zprávě mluvčí ústavu Jiří Reichl.
|
Web by také měl shromáždit dosud roztříštěné informace na jednom místě. "Dnešní podoba stránek není konečná a informace budou průběžně doplňovány," dodává Reichl.
Audiozáznamů, které veřejnost dosud neznala nebo od srpna 1968 neslyšela, je příliš mnoho na to, aby byly rychle zdigitalizovány a zveřejněny jednorázově. Většinou jde o pásky, které po invazi zabavila komunistická Státní bezpečnost. "Snažili se to krátké období totální svobody vymazat a připravit éru zapomnění," poznamenal k tomu Žáček.
Jedním ze záměrů ústavu je prezentovat na webu také svodky, informace a rozkazy státních orgánů - například StB nebo ministerstva vnitra. "Je tu řada rozkazů ministra, které dokumentují vývoj situace. Měnily se priority - najdeme tu postupně například rušení rozkazů, zákaz skartace, přijetí akčního plánu, bezprostředně po srpnu 1968 zase odvolávání kolaborantů z pozic..." vyjmenovává Žáček.
I v československých tajných službách totiž bezprostředně po obsazení Československa zuřil boj mezi reformním křídlem a stalinisty.
Obětí invaze je víc než 94, píše se v chystané knize
Badatel Milan Bárta, který s Lukášem Cvrčkem pracuje na knize o obětech okupace, na dnešní tiskové konferenci upozornil, že mrtvých bylo více než oficiálně přiznávaný počet 94.
"Staré číslo zahrnuje pouze období končící 17. prosincem. Další mrtví pocházejí ze dnů po tomto datu a z incidentů, kdy byli někteří občané evidovaní jen jako těžce ranění, ale později na následky zranění zemřeli," říká Bárta. Obětí okupace podle něj bylo jen do konce roku 1968 nejméně 108, těžce zraněných zhruba 500.
. WEB K INVAZI DO ČESKOSLOVENSKAStránky, které připravil Ústav pro studium totalitních režimů, byly představeny dva měsíce před uplynutím 40 let od invaze. |
Badatelé také připomněli, že sovětští vojáci například při vyšetřování nehod, při kterých zemřeli čeští a slovenští civilisté, vůbec nespolupracovali. Dokud ale nebylo zřejmé, že pobyt tanků s bílými pruhy a rudými hvězdami v Československu "posvětí" československo-sovětská smlouva, snažily se československé úřady nehody poctivě dokumentovat.
