Poslanec VV Milan Šťovíček slíbil podporu vládě, pokud dodrží slib a změní horní zákon, aby nebylo možné vyvlastnění pozemku kvůli těžbě. Návrh zákona dostala na stůl vláda.

Poslanec VV Milan Šťovíček slíbil podporu vládě, pokud dodrží slib a změní horní zákon, aby nebylo možné vyvlastnění pozemku kvůli těžbě. Návrh zákona dostala na stůl vláda. | foto: ČTK

Vyvlastnění kvůli těžbě vláda odmítla. Jde jí zároveň o hlas číslo 101

  • 204
Lidem z obcí, kteří mají strach z rozšiřování těžby uhlí, se uleví. A vláda Petra Nečase si zároveň pojistí klíčový stý první hlas pro schválení církevních restitucí. Vláda kývla na návrh změny horního zákona, jejímž přijetím podmiňuje poslanec VV Milan Šťovíček další podporu vlády.

"Neumím si představit, že by český stát pro zisky těžebních společností připustil likvidaci českých měst a obcí nebo vyháněl místní obyvatele z jejich domovů," reagoval Šťovíček na krok vlády. "Věřím, že premiér dotáhne závazek odstranit vyvlastňování kvůli těžbě do zdárného konce i ve sněmovně," uvedl pro iDNES.cz poslanec Věci veřejných.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že od roku 2015 by případný postup za limity těžby závisel na dohodě vlastníků pozemků a těžařů. Majitele domů by tak k odchodu z jejich domů nikdo nemohl donutit. Obce v oblastech, kde se těží uhlí, zatím chrání takzvané územní limity. Ty ale kterákoli vláda může přehodnotit a to by například pro Horní Jiřetín bylo smrtící.

"Vypuštění komunistických vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona je nejen naplněním dohody z koaliční smlouvy, ale hlavně velkým symbolem pro obce, nad nimiž tyto paragrafy visely jako Damoklův meč. Jsem ráda, že návrh jde teď z vlády do Sněmovny," sdělila iDNES.cz v průběhu jednání vlády vicepremiérka Karolína Peake ze strany LIDEM.

Závazek, že se horní zákon změní, aby z něj zmizela možnost vyvlastnění a dalších omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech, prosadily do koaliční smlouvy vlády Petra Nečase Věci veřejné.

Schvalování horního zákona rozhodne, jestli bude mít vláda i Šťovíčkův hlas

Právě horní zákon a jeho schvalování v parlamentu ukáže, zda se může vláda dál opírat o poslance Šťovíčka, který ji podpořil při hlasování o důvěře a je ochoten hlasovat také pro církevní restituce.

"Už při posledním hlasování o důvěře vládě jsem jasně a dopředu řekl, že pokud bude tato vláda plnit své programové prohlášení, které vychází z koaliční dohody, může s mou podporou počítat. A já své postoje neměním. Naopak stále platí, že tato vláda může o mou podporu přijít jedině tím, že své sliby a svůj program plnit nebude," uvedl v úterý Šťovíček. Podobně se vyjádřil už dříve (více o tom najdete zde). Odmítá ale, že jde z jeho strany o výměnu - horní zákon za církevní restituce.

ODS, TOP 09 a skupina kolem Karolíny Peake mají ve Sněmovně jistých 100 hlasů, což ale nestačí pro prosazení věcí, které vrátí Senát s převahou ČSSD. Proto je pro vládu životně důležité, aby měla alespoň 101 hlasů pro prohlasování svých záměrů. A právě proto je pro ni Šťovíčkova podpora tak klíčová.

Hlasovat o změně horního zákona by se v parlamentu mohlo již před definitivním schválením církevních restitucí, v nichž jde o vydání majetku v hodně 75 miliard korun a finanční náhrady ve výši 59 miliard korun, kterou by církve měly dostat v příštích třiceti letech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video