Lachman vystudoval koncem 40. let Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a několik desítek let pracoval jako výtvarník a designér ve velkých průmyslových podnicích.
Spolu s dalšími výtvarníky tehdejších podniků Kovotechna či Elektropraga Hlinsko navrhoval původní československé mixéry, trouby, grily, vysavače, holicí strojky a fény, kterých byl po válce naprostý nedostatek. Navrhovali také obaly, reklamní letáky, stáli i u zrodu prvních reklamních fotografií elektrických spotřebičů z 50. let. Přestože předměty vznikaly v určité materiálové i technologické nouzi, sklízely uznání i v zahraničí.
Kurátorka výstavy Jana Pauliová považuje za Lachmanův velký tvůrčí čin kosodélníkovou žehličku z počátku 60. let, která je mimořádná tvarem i funkcí. Tehdy to byla žehlička s největší žehlící plochou na světě a bez obracení se jí dalo pohodlně žehlit vpřed i vzad. O jejích přednostech se v pondělí mohli přesvědčit návštěvníci vernisáže, kterým ji autor osobně předvedl.
Stanislav Lachman, který v designérské činnosti pokračoval externí spoluprací s výrobci až do počátku 90. let, vystupuje díky této přehlídce z anonymity autora podoby velké části všedních předmětů, které se v českých zemích staly nezbytnými společníky většiny lidí a domácností ve druhé polovině minulého století.
 Průmyslový designér Stanislav Lachman, jehož výstava při příležitosti jeho 80. narozenin byla zahájena v Národním technickém muzeu v Praze. Žehličkou ETA 212 z roku 1965 se dalo žehlit oběma směry i oběma rukama. (6. srpna 2001) |
 V Národním technickém muzeu v Praze začala výstava ze světa předmětů každodenního použití, které vznikaly v tehdejším Československu od 50. do 80. let. Přehlídka je průřezem práce designéra Stanislava Lachmana. (6. srpna 2001) |
 V Národním technickém muzeu v Praze začala výstava ze světa předmětů každodenního použití, které vznikaly v tehdejším Československu od 50. do 80. let. Přehlídka je průřezem práce designéra Stanislava Lachmana. (6. srpna 2001) |
