Přístupné by měly být dokonce i všechny seznamy personálních spisů příslušníků s uvedením data nástupu do Státní bezpečnosti, jeho funkčního zařazení a data ukončení činnosti.
"Pokud nám to uloží zákon, tak bychom to samozřejmě museli udělat. Je předčasné hovořit o tom, zda by to byla například kniha," řekl zástupce ředitele odboru archivní a spisové služby ministerstva vnitra Pavel Brunnhofer.
Takzvaný Cibulkův seznam, pojmenovaný podle nakladatele Necenzurovaných novin Petra Cibulky, který seznam agentů a spolupracovníků StB získal a vydal v roce 1992, přitom vyvolal řadu kontroverzních reakcí a soudních pří. Navíc mu byla vytýkána neúplnost.
"Nemyslím si, že to vyvolá novou vlnu soudních sporů. Lidé, kteří se našli v seznamech a chtěli se očistit u soudu, to totiž už udělali," řekl advokát Jiří Teryngel, který zastupoval desítky "lidí z Cibulkova seznamu".
Zpravidla byl postup obdobný: lidé se našli v seznamech, byli překvapeni, pak dostali pozitivní lustrační osvědčení. Soudili se s ministerstvem vnitra a v drtivé většině vyhráli. Soudy uplatnily obdobný princip: když byl někdo evidován, nemusí to ještě znamenat, že vědomě spolupracoval.
Obhájci zpřístupnění svazků nevylučují, že v některých případech bude muset přijít na řadu soudní přezkum. Ani neúplnost seznamů nemusí být podle nich na závadu.
"Osobně si myslím, že je lepší vydat i neúplné seznamy než utajovat vše," říká senátorka Dagmar Lastovecká z ODS.
Senátoři, kteří zpřístupnění svazků prosadili, míní, že nová zákonná norma sama o sobě přinese i ten efekt, že archiváři, případně dokumentaristé budou se svazky více pracovat.
Rozhodnutím Senátu byl velmi překvapen Petr Cibulka. Uvedl, že v definitivní schválení zákona nevěří. Pokud by však prošel, je připraven ve své činnosti - alespoň na čas - pokračovat, dokud nebude přesvědčen, že nejde o podvod a seznamy jsou úplné.
