Budova podle Lukáše Schneidera nesplňovala spoustu věcí. „Byly tam staré koberce, postele i proleželé matrace. Teď je to tu moderně vybavený,“ vysvětluje.
Ústav ve Žďáru nad Sázavou je pouze pro chlapce. Všech osmnáct z nich vzalo lopaty i válečky a zapojilo se do práce. Víc už se toho podle Schneidera udělat nemohlo.
Ministerstvo školství plánuje provoz kvůli nákladům na rekonstrukce přerušit už příští rok. V roce 2020 založil ústav na protest petici. Tu podepsalo bezmála sedm set lidí.
Rezort si stojí za svým i přes to, že jsou kapacity ústavů plné a na Vysočině je pouze jeden. „Zařízení tedy dokončuje vzdělání se skupinou kluků, kteří tam právě jsou. Už ale nepřijímá další,“ popisuje Schneider.
Kluci chodí do běžných škol, ústav je poté v odpoledních nebo večerních hodinách učí, jak zvládat osobní konflikty i výzvy. Dostávají podporu od odborníků a na základě toho se mohou vracet do škol a pokračovat ve studiu. Většina kluků během pobytu školu dokončí.
Jedním z nich je právě devatenáctiletý Schneider. Bydlí ve „startovacím bytě“, který ústav nabízí od osmnácti let těm, kteří chtějí ještě dokončit školu. Má podepsanou dohodu, což znamená, že má tři varování za porušení pravidel. Když je vypotřebuje, musí se z bytu odstěhovat. Na dohodu tam může být až do 26 let.
„Ráno před školou se v ústavu stavím, abych nahlásil, že jdu do školy. Nahlásit se musím i po příchodu. Do osmi večer mám čas pro sebe, poté už musím být opět na bytě,“ vysvětluje pravidla.
Když byl ještě přímo v budově ústavu, režim se o tolik nelišil. Často však komunikovali s vychovateli a trávili více času všichni pohromadě.
Výchovný ústav zažil ministerskou „přepadovku“, Gazdík může rušení zastavit |
Schneider studuje modelářství, nyní je ve třetím ročníku. „Upřímně jsem se na začátku zděsil, když jsem se dozvěděl, co ten obor všechno obnáší. Ale teď už je to v pohodě,“ směje se. Rád by po dokončení studovat také vysokou školu.
Pracuje pro místní firmu jako modelář, příležitostně chodí pomáhat do místního hotelu. Našetřil si na auto a výchovný ústav mu za dobré chování zaplatil i řidičský průkaz.
Výchovný ústavje zařízení, které je pro děti od 15 do 18 let. Je určené pro ty, kterým byla kvůli problému v chování nařízena ochranná či ústavní výchova. Mezi důvody nařízení patří užívání návykových látek, nerespektování výchovné autority rodičů, kriminalita či záškoláctví. Mezi nejčastější důvody však patří problémy v rodině a traumata z dětství, které mnohdy poruchu chování spustí. |
Ústav mu pomohl dát si dohromady myšlenky a vyrovnat se s minulostí. Sám však přiznává, že je to stále těžké. Když mu bylo dvanáct let, zemřela mu matka na infarkt. Táta se zastřelil, když mu bylo patnáct.
„Smrt mámy jsem nesl opravdu hodně těžce. Po její smrti otec začal chlastat a byl najednou hodně agresivní. Všechny příbuzné z našich životů vytěsnil. Byl jsem tam jen já, mladší sestra, bratr a on,“ vypráví.
Od patnácti let žil on i oba sourozenci s babičkou. Našel si partu kamarádů, se kterými pil alkohol a chodil za školu. „K tomu se přidaly trestné činnosti, což mě dostalo do ústavu. Až tam jsem si uvědomil, že takhle skončit nechci,“ říká.
Oba sourozenci žili do osmnácti let s babičkou, dodnes je Schneider se všemi v kontaktu. Babička je na něj pyšná, protože jí domů chodí z ústavu samé pochvaly.
Není však jediný, který je úspěšný. Výchovný ústav Žďár nad Sázavou pomohl i mnoha dalším. Definitivní rozhodnutí o jeho zrušení je nyní v rukách ministrů.
Dnes jsem neplánovaně navštívil Výchovný Ústav Žďár na Sázavou. I když to byla z mé strany „přepadovka“, tak musím nesmírně ocenit práci zdejších zaměstnanců. Jsou to profesionálové, kteří pomáhají dětem z nefunkčního rodinného prostředí žít normální život. https://t.co/m3kknCf5uf
