ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Reuters

Konečně jiné volby do europarlamentu. Otestují pětikoalici, strany už zbrojí

  • 11
Volby do Evropského parlamentu jsou mnohdy označovány za druhořadé. Už nyní je ovšem jisté, že ty nadcházející budou ze všech nejzajímavější. České politické strany totiž eurovolby v roce 2024 nepodceňují a pilně připravují strategii už nyní, míní politolog Roman Chytilek.

Minulé volby do europarlamentu, které se konaly v květnu roku 2019, provázela velmi nízká volební účast. Ta po sečtení hlasů nepřesáhla ani 30 procent. Jejich podružnost je přisuzována nejen tomu, že pro Čechy není evropská parlamentní politika tolik přitažlivá, ale volí se jen poměrně malý výsek poslanců z celkového složení europarlamentu.

Politické strany tak kampaně v minulosti často podceňovaly, uvádí ve své tiskové zprávě SYRI (Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, pozn. red.)

Vnímání eurovoleb se může ovšem letos výrazně změnit. Politolog Roman Chytilek totiž upozorňuje, že druhořadé volby mají vliv na politické strany, pokud za nimi následují volby prvořadé. To je právě případ i ČR, jelikož se za další rok a půl uskuteční také volby do Poslanecké sněmovny, což je v politice krátká doba. „Druhořadé volby definují favority, naznačují, které strany musí přidat, a lámou vaz jejich předsedům, někdy zrodí nové vyzyvatele,“ doplňuje politolog.

Eurovolby mají termín. Budou se konat od 6. do 9. června 2024

České politické strany řeší různé výzvy spojené s očekávaným efektem druhořadých voleb už nyní. Podle Chytilka například strany SPOLU zvažují, zda jejich schopnost vytvořit znovu koalici a ukázat, že spojenectví je stále silné, dokáže vyvážit panující rozdíly mezi nimi v některých evropských tématech.

Eurovolby mohou mimo jiné stvrdit i koaliční, byť ne nutně ideový rozchod mezi STAN a Piráty. „I v nich totiž existuje preferenční hlasování a některá ze stran by čelila stejnému riziku překroužkování jako v parlamentních volbách,“ doplnil politolog.

Hlasovali jste minule v evropských volbách?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 středa 14. června 2023. Anketa je uzavřena.

To mimo jiné potvrzuje i politický komentátor MF DNES Petr Holec, který uvádí, že by volby do Evropského parlamentu mohly být první a nejbližší zkouškou vládní pětikoalice. „Na ty se totiž jako nikdy dříve chystá kompletní opozice, jíž hraje do not současná politická, ekonomická i sociální situace,“ říká Holec.

Ostře nabité ANO

Naopak specifické situaci čelí hnutí ANO. Na jedné straně se totiž musí utkat s protestními stranami, jako je SPD, Trikolóra nebo PRO. Ty chce porazit a odradit je od účasti v příštích parlamentních volbách, kde by soupeřily o stejné voliče. Na druhé straně se snaží prezentovat jako seriózní vládní alternativa, avšak příliš radikální rétorika může odradit část voličů.

Chytilek poznamenává, že je nutné pro strany minimalizovat ztráty voličů ve prospěch protestních stran. To může vysvětlovat posun Andreje Babiše a jeho hnutí ANO směrem k většímu euroskepticismu. Za určitých podmínek by se tak euroskepticismus mohl stát důležitým tématem evropských voleb, což je dosud oblast, které se ANO záměrně vyhýbalo.

Výsledky voleb také mohou ovlivnit menší protestní strany, protože existuje možnost získání finančního příspěvku na základě volebních výsledků, a bariéra je nastavena velmi nízko. Volby také poskytnou ukazatel toho, zda strany jako ČSSD, KSČM nebo Přísaha zůstanou nadále relevantní.

KOMENTÁŘ: Konečně smysluplné eurovolby. Opozice má nabito jako nikdy předtím

V kontextu souboje mezi vládou a opozicí se v eurovolbách střetnou dva protichůdné elementy. Na jedné straně se volby konají uprostřed volebního cyklu Poslanecké sněmovny, kdy obvykle podpora vládních stran klesá kvůli nepopulárním opatřením přijatým v první polovině volebního cyklu.

Na druhé straně jsou voliči současných vládních stran obvykle ochotnější účastnit se eurovoleb. Chytilek tak předpokládá, že volební účast v těchto volbách bude vyšší než v předchozích evropských volbách.

Voliči v zemích Evropské unie budou vybírat nové europoslance od 6. do 9. června 2024. Každý ze států si během vybraného období určí vlastní den či dny, kdy půjdou voliči k urnám. V Česku by tak lidé své europoslance měli vybírat v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024.

Nové složení nadnárodního politického sboru vyberou voliči na pět let. Obyvatelé 27 zemí bloku půjdou k volbám poprvé od chvíle, kdy unii opustila Británie. Do europarlamentních lavic vyberou 705 poslanců, každá země vyšle počet zástupců odpovídající její velikosti.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video