"Necítím vinu. Nic jsem mu neudělal. Celé si to na mě vymyslely moje děti," otočil se včera k ženě a mužům v talárech dvaapadesátiletý muž s knírem a čelní i temenní pleší.
Jeho dvacetiletá dcera Jana a její sourozenci Karel a Dana, které kvůli otcově časté recidivě vyrůstaly v dětském domově, však tvrdili opak. "Děti se mi mstí. Vůbec nechápu, jak mohou něco takového tvrdit. Vždy nejstarší z nich bylo tehdy dvanáct roků," řekl Gürtler.
Osudný pátek 8. července 1993 pozval Gürtler na oběd sousedku s jejím přítelem Alexandrem Skofronským do svého bytu v Praze 3 na Žižkově, kde měl na víkend i své tři malé děti z dětského domova.
Žena po krátké době odešla a Gürtler s cizincem popíjeli dál z lahve vodky. "Postupně začal být nepříjemný a vulgární. Vyhodil jsem ho z bytu. Byl tak opilý, že když odcházel, upadl a praštil se do hlavy. To se stalo opakovaně. Později mi jeho přítelkyně řekla, že je na tom špatně a lékaři ho už ráno nezachránili. Já jsem ale odjel za manželkou do porodnice," tvrdil hlubokým hlasem dlouholetý řidič pražských tramvají Gürtler.
Zcela opačně popisovala zmíněný večer jeho dcera. "Kopal ho bezhlavě po celém těle. Byl jako smyslů zbavený," uvedla Jana Gürtlerová detektivům při výslechu.
Trestní senát nakonec verzi obžalovaného o nešťastné náhodě neuvěřil a poslal jej do žaláře. "Důkazy hovoří jasně v jeho neprospěch," odůvodnil verdikt předsedající soudce Martin Zelenka.
