Místo "starých ošklivých" nastoupili "noví hezcí". Až na jedinou výjimku totiž o nic jiného nejde. V jednom případě však plastická operace zároveň uzdravuje.
Tou výjimkou je Jiří Čunek. Veleúspěšný vsetínský politik, svérázný a zábavný muž, moravský Harpagon a skvělý ochotník ve velké politice opakovaně neobstál. A to ani jako hráč, když se nechal vyšachovat Kalouskem, ani jako úředník. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo sát z evropského pramene jako žíznivý jelen. Pod Čunkem se kupodivu o výhodné peníze dvakrát nezajímalo. Cyril Svoboda na jeho místě nemůže být horší. Leda by se zbláznil.
Jinak je to jen plastika. Žádná zásadní rekonstrukce kabinetu, kterou premiér Topolánek vyhlašoval po prohraných krajských volbách. Noví lidé nejsou pro svůj hlavní úkol, tedy zmírnění krize, připraveni o nic lépe než ti odcházející.
Daniela Filipiová chce být Julínkem s ženskou tváří. Hlasitě a správně svého předchůdce chválí. Chce v jeho reformách pokračovat. Julínek neskrývá zhnusení. Považuje se za oběť zákulisních čachrů.
Obojí je pravda. Přesto musel dobrý ministr odejít. V dnešním světě je pěkný vzhled často (ba vždycky) důležitější než zásluhy a výkon. A ministr, který je v lidové tvořivosti znám jako "velký panák za šedesát", by těžko obstál v kabinetu s ústavní většinou. Ve vládě, která bojuje při každé sněmovní seanci o živobytí a která musí nasadit všechny síly, aby při příštích volbách nedostala baštonádu, je takový muž odepsán.
Nikde není žádná záruka, že paní Filipiová bude lepší než Julínek. Pro veřejnost však bude naprosto jistě přijatelnější. A to jí dává pro začátek dobrou šanci.
Plastická operace na ministerstvu dopravy je méně opodstatněná. Není totiž vůbec jisté, zda po ní bude vláda hezčí. Řebíček totiž nemusel odejít jen proto, že dvakrát nepřesvědčil, ani proto, že jako stavebně dopravní magnát byl ve svém křesle vždy na hranici střetu zájmů. Ministerstvo dopravy posloužilo dle řady insiderů z ODS coby platidlo Petru Bendlovi. Za funkci zradil Pavla Béma a pomohl Topolánkovi pohodlně vyhrát předsednictví na mikulášském kongresu ODS.
Petr Bendl je schopný politik, dobrý řečník a impozantní zjev. Stane se však okamžitě terčem útoku. David Rath, který ho porazil v hejtmanských volbách, shromáždil řadu pachových bomb, jimiž po něm bude metat. Bendl bude muset rychle dokázat, co umí. Rychle si musí najít něco, čím obecný program posune do populární roviny. Pokud se podívá směrem k Americe, mohl by snad uspět.
A Michael Kocáb? Džamila Stehlíková byla vyhozena z ještě legračnějších důvodů než Řebíček. Bursík věděl, že někdo ze zelených jít musí, a nikdo jiný než paní Stehlíková nemohl. On sám i Schwarzenberg jsou nedotknutelní. Sahat na místopředsedu Lišku by bylo neprozíravé a riskantní. Černý Petr zůstal dámě.
Michael Kocáb má velké – a zapomenuté – renomé coby vyháněč Rusů. Polozapomenutý škraloup s nešťastným prodejem fondu Trend. Výprask z nedávných senátních voleb. A také dal dohromady Pražský výběr II. Teď startuje politickou kariéru II.
Vládě může pomoci nejvíc. V jednom slavném muzikálu hrál postavu Merlina. A kouzelníka teď Topolánek potřebuje.
