Zavírat obchody chce vláda i bez nouzového stavu. Podraz, zuří opozice

  • 3152
Vláda schválila návrh pandemického zákona, po něm volali hejtmani i opozice. Umožnit má i bez nouzového stavu rozhodovat o uzavírání obchodů či služeb, jako například kadeřnictví. Vláda také potvrdila, že chce, aby se od března vrátili do škol další žáci. „Start je plánován od 1. 3.,“ řekl ministr školství Robert Plaga. V této souvislosti zvažuje prioritní očkování učitelů.

Jako první by se měli do školních lavic vrátit studenti posledních ročníků středních a základních škol. Ministr vnitra Jan Hamáček má kvůli tomu zajistit nákup potřebných antigenních testů.

„Budou to podobně jako v  Rakousku testy, které budou ve střední části nosu,“ řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný. Zároveň budou do škol podle ministra Plagy poslány 3 miliony respirátorů.

Jednou variantou je podle Blatného i očkování učitelů. Zatím ale platí, že od března se budou moci registrovat k očkování lidé nad 70 let. O přednostním očkování učitelů se bude dál jednat.

Je to podraz, hodnotí pandemický zákon opozice

Ministerstvo zdravotnictví by mohlo po přijetí pandemického zákona se souhlasem vlády vydávat opatření i pro hromadnou dopravu.

Pandemický zákon byl jednou z podmínek hejtmanů, aby požádali o vyhlášení nového nouzového stavu do konce února. Po jeho přijetí volala i opozice, s níž bude premiér Andrej Babiš v úterý jednat.

Ale návrh pandemického zákona, který vyprodukovala vláda, opozici nenadchl. Je to od vlády podraz na občany, protože předložila téměř doslovně okopírovaný text, který poslanci již v květnu odmítli projednat. A měli dobrý důvod. Ve vládní verzi chybí parlamentní kontrola, která by zajišťovala odůvodněnost opatření,“ uvedl šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.

Návrh lze podle Blatného „kultivovat“ jednáním v parlamentu. Řekl, že zákon je napasovaný na současnou situaci, kdy je pandemie covid-19, a není podle něj důvod, že by zákon mohl být zneužit. Chce, aby ho parlament projednal ve zrychleném stavu legislativní nouze.

Vicepremiér Jan Hamáček řekl, že návrh je napsaný tak, jak by si ho vláda představovala, a že opozice ho může vylepšovat pozměňovacími návrhy.

„Připouštím, že návrh je velmi podobný květnové předloze,“ uvedl po jednání vlády Blatný. Dřívější návrh uvízl ve Sněmovně. Současný návrh pandemického zákona podle Blatného neumožní omezení pohybu a shromažďování.

Možnost stavu nebezpečí i na celostátní úrovni

Vláda podpořila i změnu ústavního zákona o bezpečnosti a krizového zákona podpořila vláda. Zavádí podle ministra vnitra Jana Hamáčka nově možnost stavu nebezpečí i na celostátní úrovni. „Návrh jsem předjednal s opozicí, věřím v rychlé schválení,“ uvedl Hamáček.

„Stav nebezpečí je mírnější než nouzový stav,“ řekl po jednání vlády ministr vnitra. Celostátní stav nebezpečí umožní vládě reagovat rychleji a nečekat na to, co udělají hejtmani.

Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Mírnější stav nebezpečí existuje jen na úrovni krizového zákona a vyhlašují ho hejtmani či pražský primátor pro území svého regionu. Pokud nedostačuje, může hejtman požádat vládu o nouzový stav.

Schodek rozpočtu chce vláda zvýšit na 500 miliard

Vláda navrhuje zvýšit schodek státního rozpočtu na letošní rok zvýšit na 500 miliard korun. Rozpočet se schváleným schodkem 320 miliard korun totiž nyní nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a snížil zdanění. Jednat o tom má Sněmovna na mimořádné schůzi ve čtvrtek.

Kabinet podpořil i návrh zvýšit kompenzační bonusu, který dostávají OSVČ kvůli opatřením vlády proti šíření koronaviru, z 500 korun denně na 1000 korun denně. Zároveň by již kompenzační bonus neměl být navázán na nouzový stav. Podpora bude zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 50 a více procent. Po schválení parlamentem by to mělo platit zpětně od začátku února

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová informovala, že vláda také rozšíření programu Covid-Lázně do konce roku 2021. „Na uplatnění lázeňských voucherů tak budou mít lidé více času,“ uvedla Dostálová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video