"Bylo by to však předčasné, protože teprve v červnu Česká republika odevzdá první dotazníky mapující její pokrok," řekl český prezident.
Podle Havla došli s Jospinem k principiální shodě rovněž pokud jde o postoj k NATO, do něhož ČR za několik dní vstoupí. Jospin s Havlem, kteří spolu také poobědvali, jednali o Kosovu a bilaterálních vztazích.
Shodli se, že ve dvoustranných vztazích nejsou žádná kontroverzní témata, ale je zapotřebí tyto vztahy zintenzívnit, především v oblasti ekonomiky.
Pracovního oběda se zúčastnili také členové vlád obou zemí. S francouzským ministrem zahraničí Hubertem Védrinem, který nedávno předsedal konferenci o Kosovu, se Havel shodl na mimořádné vážnosti situace v této provincii, řekl později prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Prezident také zopakoval návrh, aby se další mírové konference o Kosovu zúčastnila i Makedonie.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský hovořil o českém zájmu získat status pozorovatele v takzvané frankofonii a ministr financí Ivo Svoboda o závěrečné fázi privatizace v Čechách. Francouzský ministr financí Dominique Strauss-Kahn dal v této souvislosti najevo zájem Francie o účast na privatizaci bankovnictví a pojišťovnictví. Stejně tak navrhl uspořádání velkého fóra francouzských podnikatelů v Praze. "Podobně jako při setkání s Jacquesem Chirakem se jednalo také o možnosti spolupráce českých podniků na výrobě evropského letadla Airbus," uvedl Špaček.
Český prezident poděkoval za veřejnou podporu, kterou mu Lionel Jospin vyslovoval již v 70.a 80.letech, kdy byl Havel disidentem.
Český prezident rovněž přednesl projev na pařížské radnici, ve kterém zdůraznil zájem České republiky o integraci do EU a na hledání evropské identity. Ve svém vystoupení na radnici francouzského hlavního města označil Francii za "motor" evropského sjednocování, který nyní přivádí Českou republiku do evropského obranného svazku NATO.
Václav Havel označil NATO za společenství na obranu těch nejlepších hodnot, které v Evropě vznikly, jako je respekt k lidským právům, rovnost a humanitní ideály.
Česká republika se chce stát také členem Evropské unie a tento cíl chápe ne jako získání praktických výhod, ale jako přihlášku k účasti na společném hledání evropské identity, prohlásil český prezident v projevu k několika stovkám Pařížanů a členům diplomatického sboru. "Česká republika by se ráda zúčastnila spolu s Francií tohoto hledání a znovunalézání," zdůraznil.
"To, o co usilovaly při změnách před deseti lety postkomunistické země, se uskutečňuje, ale komplikovaněji, než jsme si mysleli - ale takový je život," uvedl Havel.
Pařížský starosta Jean Tiberi se ve svém projevu vyslovil pro "privilegované partnerství" mezi Francií a ČR, které se brzy znovu sejdou v rámci Severoatlantické aliance a Evropské unie. Přes všechny historické zvraty se Češi a Francouzi nikdy navzájem neztratili a jejich osud je spojen, prohlásil Tiberi s tím, že ještě více to bude platit v budoucnosti v rámci Evropy.
Český prezident Václav Havel ve středu v Paříži ocenil činnost českých krajanů ve Francii, vyjádřil potěšení nad tím, že se může s krajany setkat při své první oficiální návštěvě Francie ve funkci českého prezidenta.
Při setkání na českém velvyslanectví v Paříži připomněl, že mnozí krajané bojovali po boku Francouzů v první a druhé světové válce a usadili se zde - jako krajané nebo exulanti. Mnozí dávali najevo starost o situaci v naší zemi, o lidská práva a vyvíjeli v tomto směru důležitou činnost.
Václav Havel v této souvislosti zdůraznil, že právě v Paříži vycházel "asi nejdůležitější exilový časopis Svědectví".
Podle Havla došli s Jospinem k principiální shodě rovněž pokud jde o postoj k NATO, do něhož ČR za několik dní vstoupí. Jospin s Havlem, kteří spolu také poobědvali, jednali o Kosovu a bilaterálních vztazích.
Shodli se, že ve dvoustranných vztazích nejsou žádná kontroverzní témata, ale je zapotřebí tyto vztahy zintenzívnit, především v oblasti ekonomiky.
Pracovního oběda se zúčastnili také členové vlád obou zemí. S francouzským ministrem zahraničí Hubertem Védrinem, který nedávno předsedal konferenci o Kosovu, se Havel shodl na mimořádné vážnosti situace v této provincii, řekl později prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Prezident také zopakoval návrh, aby se další mírové konference o Kosovu zúčastnila i Makedonie.
Místopředseda vlády Pavel Rychetský hovořil o českém zájmu získat status pozorovatele v takzvané frankofonii a ministr financí Ivo Svoboda o závěrečné fázi privatizace v Čechách. Francouzský ministr financí Dominique Strauss-Kahn dal v této souvislosti najevo zájem Francie o účast na privatizaci bankovnictví a pojišťovnictví. Stejně tak navrhl uspořádání velkého fóra francouzských podnikatelů v Praze. "Podobně jako při setkání s Jacquesem Chirakem se jednalo také o možnosti spolupráce českých podniků na výrobě evropského letadla Airbus," uvedl Špaček.
Český prezident poděkoval za veřejnou podporu, kterou mu Lionel Jospin vyslovoval již v 70.a 80.letech, kdy byl Havel disidentem.
Český prezident rovněž přednesl projev na pařížské radnici, ve kterém zdůraznil zájem České republiky o integraci do EU a na hledání evropské identity. Ve svém vystoupení na radnici francouzského hlavního města označil Francii za "motor" evropského sjednocování, který nyní přivádí Českou republiku do evropského obranného svazku NATO.
Václav Havel označil NATO za společenství na obranu těch nejlepších hodnot, které v Evropě vznikly, jako je respekt k lidským právům, rovnost a humanitní ideály.
Česká republika se chce stát také členem Evropské unie a tento cíl chápe ne jako získání praktických výhod, ale jako přihlášku k účasti na společném hledání evropské identity, prohlásil český prezident v projevu k několika stovkám Pařížanů a členům diplomatického sboru. "Česká republika by se ráda zúčastnila spolu s Francií tohoto hledání a znovunalézání," zdůraznil.
"To, o co usilovaly při změnách před deseti lety postkomunistické země, se uskutečňuje, ale komplikovaněji, než jsme si mysleli - ale takový je život," uvedl Havel.
Pařížský starosta Jean Tiberi se ve svém projevu vyslovil pro "privilegované partnerství" mezi Francií a ČR, které se brzy znovu sejdou v rámci Severoatlantické aliance a Evropské unie. Přes všechny historické zvraty se Češi a Francouzi nikdy navzájem neztratili a jejich osud je spojen, prohlásil Tiberi s tím, že ještě více to bude platit v budoucnosti v rámci Evropy.
Český prezident Václav Havel ve středu v Paříži ocenil činnost českých krajanů ve Francii, vyjádřil potěšení nad tím, že se může s krajany setkat při své první oficiální návštěvě Francie ve funkci českého prezidenta.
Při setkání na českém velvyslanectví v Paříži připomněl, že mnozí krajané bojovali po boku Francouzů v první a druhé světové válce a usadili se zde - jako krajané nebo exulanti. Mnozí dávali najevo starost o situaci v naší zemi, o lidská práva a vyvíjeli v tomto směru důležitou činnost.
Václav Havel v této souvislosti zdůraznil, že právě v Paříži vycházel "asi nejdůležitější exilový časopis Svědectví".
