„V rámci ústavního práva na výchovu svých dětí musí mít rodiče určitou volnost v tom, jaký typ výchovy zvolí a jakou míru samostatnosti dětem povolí. Cílem výchovy je zajistit řádný všestranný vývoj dítěte, a tím mimo jiné zajistit, aby po dosažení věku svéprávnosti bylo dítě již samo schopno rozhodovat o svém životě a nést následky svého jednání,“ uvedla na webu mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
„Život s sebou přináší různá nebezpečí a rizika nelze zcela eliminovat bez ztráty svobody. Časy, kdy osmiletá Lisa s Annou šly samy z Bullerbynu nakupovat do vedlejší vesnice, či kdy pětiletý Honzík jel sám za dědečkem vlakem na vesnici, kde sám a s jinými dětmi běhal po vesnici a jejím okolí, jsou již bohužel patrně minulostí. A to i když v této svobodě děti zažily spoustu úžasných dobrodružství, které dnešní děti v době ovládané paradigmatem ochrany a úplného odstranění rizika těžko zažijí,“ konstatoval v rozhodnutí Ústavní soud.
Řidič srazil dvě děti ve věku pět a osm let v lednu 2014 a byl odsouzen za ublížení na zdraví. Rodina se dožadovala odškodného, soudy jí však přiznaly jen polovinu požadované částky. Tvrdily, že otec nevedl děti za ruku, zanedbal dohled a z padesáti procent je za nehodu odpovědný.
To však nyní Ústavní soud odmítl. „V dané věci Ústavní soud za zásadní považoval skutečnost, že děti se při přecházení vozovky chovaly v souladu se zákonem a způsobem, jak by se chovala průměrná svéprávná osoba. Vozovku přecházely na místě přechodu pro chodce a v době srážky se na něm nacházely již pět sekund. Nešlo tedy o situaci, že by „skočily“ přímo pod auto a řidič by nebyl schopen na takovou situaci reagovat,“ odůvodnil verdikt.
Soud tak původní rozsudek částečně zrušil, případem se musí znovu zabývat Městský soud v Brně.
