Vláda odsouhlasila rámec pro vznik mezivládní smlouvy, na základě které by Česko mohlo stáhnout žalobu na Polsko. Případné stažení bude záviset na tom, zda Polsko bude plnit podmínky ve smlouvě, řekl Brabec.
„Rámec obsahuje mimo jiné přezkum dosavadních povolovacích procesů v souladu s evropským právem a poskytnutí veškerých dostupných informací o dopadech těžby, což je i podstata současné žaloby proti Polsku, ale také uhrazení výdajů na vybudování nových a posílení stávajících zdrojů pitné vody na české straně hranice. To jsou klíčové požadavky České republiky,“ uvedl ministr životního prostředí.
Smlouva by měla obsahovat jasné lhůty pro splnění konkrétních povinností, včetně sankcí za jejich nesplnění. Případné spory vyplývající ze smlouvy by měl opět řešit Soudní dvůr EU.
Zároveň kabinet uložil vládnímu zmocněnci pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU Martinu Smolkovi, aby navrhl uložení penále Polsku ve výši pět milionů eur (zhruba 127 milionů korun) denně kvůli tomu, že v rozporu s uloženým předběžným opatřením bezodkladně nezastavila těžbu hnědého uhlí v dole.
Podle Smolka může být výsledkem žaloby pouze konstatování, zda Polsko porušilo či neporušilo unijní právo. „Naopak Česká republika nemůže v řízení před Soudním dvorem žádat trvalé uzavření dolu Turów, jak se někdy chybně interpretuje. Nařízení bezodkladného uzavření dolu Turów do doby vynesení meritorního rozsudku ale vytvořilo prostor, jak získat v krátké době skutečně praktický, hmatatelný výsledek pro obyvatele postiženého regionu a jeho životní prostředí,“ řekl Smolek.
Náměstek ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž uvedl, že se v tuto chvíli se nedá odhadnout, jak dlouho bude dojednání mezivládní smlouvy s Polskem trvat. Je však podle něj na obou stranách zájem o to, aby to bylo co nejdříve. „Budou na tom pracovat experti z ministerstev zahraničních věcí a životního prostředí a vše bude probíhat za účasti zástupců Libereckého kraje,“ tvrdí Smrž.
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Soud EU v květnu Polsku na žádost České republiky nařídil, aby okamžitě přerušilo veškeré práce v dole nedaleko českých hranic. Polský premiér Mateusz Morawiecki ale veřejně oznámil, že Polsko nařízení nedodrží, neboť by pro jeho zemi mělo velmi negativní důsledky.
Turów nezavřeme, vzkázali Poláci. Rozhodnutí unijního soudu navzdory |
Ekologická organizace Greenpeace ČR ocenila, že Česko navrhne sankce za nezastavení těžby. Naopak zklamána je tím, že vláda uvažuje o smlouvě bez jakéhokoli omezení těžby. „Protože pokud stažení žaloby na důl otevře cestu k další těžbě až do roku 2044, tak to bude z pohledu místních lidí i z hlediska ochrany klimatu velmi špatná dohoda a selhání vlády,“ uvedla Nikol Krejčová.
Evropská komise dříve několikrát zopakovala, že Polsko musí okamžitě zastavit těžbu uhlí v dole Turów, a to až do vydání konečného verdiktu v tomto sporu. Polsku ale patrně nehrozí žádný postih, který by iniciovala sama exekutiva EU. Mluvčí komise v květnu sdělila, že pokud se polské úřady rozhodnutí soudu nepodřídí, může soud na žádost Česka vyměřit státu pokutu.
