Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti. Změnu ještě musí potvrdit Senát. Kritici v čele s Markem Bendou z ODS neprosadili úplné vypuštění zaváděného trestného činu z předlohy.
„Přetrvávají jisté pochybnosti, jestli to nepovede k tomu, že ve výsledku se řada trestních, ale i civilních řízení prodlouží, protože jedna ze stran začne tvrdit: ‚Byl předložen falešný důkaz‘ a bude probíhat trestní stíhání a může to zkomplikovat celé řízení,“ upozorňoval na plénu před hlasováním Benda.
„Maření spravedlnosti tady bohužel existuje, všichni jsme se s tím dříve nebo později setkali. Pokud přijmeme jednoduchý trestný čin, myslím tu skutkovou podstatu, tak budeme mít tento problém, doufám, vyřešen,“ reagovala ve Sněmovně na Bendova slova Válková. „Je to takový zvednutý ukazováček, protože je tam sazba do dvou roků,“ dodala.
Dolní komora na návrh šéfa poslanců ČSSD Jana Chvojky vyřadila trestný čin maření spravedlnosti ze zvlášť závažných, nebude tak kvůli němu možné nasazovat odposlechy. Právě o možnosti nasazování odposlechů poslanci vedli obšírnou debatu.
„Myslím si, že maření spravedlnosti tak, jak je navrhováno, nevykazuje takové znaky závažnosti, aby bylo nezbytně nutné zařadit jej do kategorie zvlášť závažných trestních činů,“ uvedl svůj návrh Chvojka. „Nemyslím si tedy, že je nutné je zařadit do kategorie zvlášť závažných trestních činů, které by umožňovaly tak výrazný zásah do soukromí, jakým je nařízení odposlechů a záznamů telefonického provozu,“ dodal.
Naopak Pirát Jakub Michálek odposlechy hájil argumentem, že bez nich není možné čin zjistit a prokázat. Pozměňovací návrhy označil za výsledek lobbování advokátů. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) zaujal ke Chvojkovým zmírňujícím návrhům neutrální stanovisko. „Novela na nich nestojí ani nepadá,“ řekl.
Posiluje postavení žalobců a policie, míní kritici
Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.
Kritici tvrdí, že maření spravedlnosti nadměrně posiluje postavení státního zastupitelství a policie a je útokem na obhajobu. „Nechceme se smířit s tím, že obhajoba je součástí obžaloby,“ zdůraznil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak Válková soudí, že poslancům se podařilo maření spravedlnosti zpřesnit tak, že pro ně lze hlasovat bez obav.
Podle Kněžínka by norma, jak ji poslanci schválili, tedy bez svádění k maření spravedlnosti, neměla mít dopad na advokáty. „Báli se, že advokát dá někomu právní radu a posléze za to bude stíhán. Takovou obavu já osobně nemám, byť chápu ty důvody, které tam zaznívaly,“ řekl Kněžínek novinářům k výhradám advokátů. Dodal, že potom, co se ukáže, jak novinka funguje, je možné debatu o svádění znovu otevřít. Předpokládá, že senátoři bez nejkontroverznější části návrh přijmou.
Pro předlohu jako celek nakonec zvedlo ruku 114 ze 164 přítomných poslanců hlavně z řad vládních ANO a ČSSD i opozičních Pirátů a Starostů, a taky KSČM. Novelu nepodpořili zákonodárci za ODS, SPD, KDU-ČSL a TOP 09.
Novela zruší podílnictví
Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách.
U trestného činu úplatkářství zavede návrh nově trestnost nepřímého slíbení nebo požadování úplatku. U korupce by norma rozšířila určitou formu účinné lítosti. Mohla by se vztahovat i na člověka, jenž už požadovaný úplatek poskytl a hned potom to oznámil policii, nejen na případy, kdy požadovaný úplatek pouze slíbí.
