Trest smrti? Lidé jsou pro, politici proti

Pro trest smrti jsou dva ze tří lidí v Česku. A to i přesto, že od doby, kdy byl v tehdejším Československu popraven poslední člověk odsouzený k smrti, uplynulo patnáct let. Od července 1990 soudci takový trest ukládat nemohou.

ANKETA
Jste pro trest smrti?
diskuse na konci článku

Z pohledu zákona byl recidivista Vladimír Lulek brutální vrah, který v roce 1986 ubodal v opilosti svou družku a následně i své čtyři děti. Nejmladšímu byl v té době teprve rok a půl.

Historici zabývající se dějinami soudnictví ho však vidí z jiného úhlu je posledním člověkem, který byl v tehdejším Československu odsouzen k trestu smrti. Lulek byl oběšen 2. února 1990 v pankrácké věznici v Praze.

Dnes je z místnosti, kde brutálního vraha popravili, pietní místo. Připomínají se zde popravy z padesátých let minulého století.

Trest smrti byl v Česku zrušen v červenci 1990. Místo něj dostali soudci možnost potrestat pachatele závažných trestných činů až pětadvacetiletým vězením, případně doživotím.

V českých věznicích je nyní dvacet šest lidí, kteří byli odsouzeni na doživotí - všichni za několikanásobné vraždy. Většina Čechů si přesto myslí, že takový trest nestačí, a chtěla by, aby se možnost vynést nad někým trest smrti do zákona vrátila.

Poslední průzkum na toto téma provedla agentura CVVM loni v dubnu. "Od roku 1990 lidí, kteří s trestem smrti souhlasí, postupně ubývá. Někomu se to může zdát cynické, je to ale zřejmě tím, že si veřejnost na řadu věcí zvyká. Tedy i na brutální trestné činy," říká Daniel Kunštát z CVVM.

Zároveň upozornil, že záleží na tom, kdy se průzkum na dané téma zpracovává. "Nevím, jak to bylo s kriminalitou loni v dubnu. Pokud se ale takový průzkum bude dělat například ve chvíli, kdy začne soud se Stodolovými, kteří podle vyšetřovatelů zavraždili několik lidí, počet kladných odpovědí vzroste. Lidé prostě reagují na to, o čem se píše v novinách," dodal Kunštát.

Jako potvrzení jeho slov lze brát i měsíc starý případ z Kmetiněvsi ve středních Čechách, kde neznámý vrah přesně na Nový rok znásilnil a zavraždil třináctiletou dívku.

Lidé v Kmetiněvsi dnes nechtějí o případu hovořit. Bojí se. Krátce po vraždě však řada z nich neskrývala, jaký trest by pro vraha požadovala. „Lidé chtějí sepsat petici požadující trest smrti,“ prohlásila například Květoslava Čurejová, jedna z místních obyvatelek.

Politici jsou proti
O možnosti, že by se trest smrti do českých zákonů vrátil, se hovoří již od jeho zrušení. Například v roce 1995 předali dva tehdejší poslanci za ČSSD předsedovi Poslanecké sněmovny Milanu Uhdemu petici, která znovuzavedení trestu smrti žádala.

Petici podepsalo téměř jedenáct tisíc lidí. Nic se však nezměnilo a stejně neúspěšně by dopadli příznivci trestu smrti u politiků dnes.

"Dokážu pochopit rodiče, kteří požadují trest smrti pro někoho, kdo zavraždí jejich dceru. Přesto bych s jeho znovuzavedením nesouhlasil. O rozsudku přece jen rozhoduje člověk a ten se může mýlit. Trest smrti přitom nelze zvrátit," míní Ivan Langer, poslanec a stínový ministr vnitra za ODS.

"Navíc si myslím, že trest smrti je v podstatě velmi mírný. Doživotní vězení je pro pachatele mnohem větším potrestáním," dodává.

Ransdorf: Odsouzení se mohou vysmívat
Podobně jako Langer hodnotí rizika trestu smrti i ministryně školství Petra Buzková. "Takový trest je nezvratitelný a já se bojím justičního omylu," řekla.

Opačný názor má Miloslav Ransdorf, poslanec a místopředseda KSČM - strany, jejíž voliči se podle průzkumů pro znovuzavedení trestu smrti vyslovují nejčastěji. "V arzenálu trestů za brutální a mnohonásobné vraždy by trest smrti měl být zachován," uvedl Ransdorf.

"Dobře si pamatuji případ, kdy odsouzený zavraždil pět dozorců a všem se jen smál, protože věděl, že se mu už nic horšího než doživotí nemůže stát," dodal místopředseda komunistů.

Unikl popravě a už brzy jej můžou propustit

V roce 1989 v tehdejším Československu čekali v cele smrti na popravu dva muži. Pětinásobný vrah Vladimír Lulek a dvojnásobný vrah Zdeněk Vocásek. První byl popraven, druhý je stále naživu.

Je však složité říct, zda je proto šťastnější. Až do konce života má být totiž zavřený ve vězení. Tedy pokud neuspěje se žádostí o propuštění na svobodu po dvaceti letech, což český zákon doživotně odsouzeným umožňuje.

Ta doba se už blíží - může se tak stát v roce 2007. Vocásek tráví své dny ve věznici na Mírově. Před několika roky řekl v rozhovoru pro Českou televizi, že je nevinen. Zároveň uvedl, že doživotí je pro něj horší než trest smrti.

"Doživotní trest je vlastně trest smrti. Poprava ne. Když někoho popravíte, tak už se dál netrápí. Ale tady to vězení, i kdyby to byla zlatá klec, je pořád klec," řekl Vocásek.
Doživotí uložili soudci od roku 1990 už šestadvaceti lidem.

Převažují mezi nimi několikanásobní vrazi. Další lidé, kterým zřejmě stejný trest hrozí, na soud teprve čekají. Patří mezi ně například manželé Stodolovi, kteří mají na svědomí podle policistů smrt osmi lidí.

Soudci říkají, že pokud by se zákon nezměnil, měla by většina z doživotně odsouzených "nárok" na trest nejvyšší. "Podmínky pro uložení doživotí jsou téměř totožné s těmi, které musely být splněny u někoho, kdo nakonec dostal trest smrti," uvedl předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček.