Když se řekne groteska, okamžitě mi naskočí obraz titěrného mužíčka, který se čertvíproč chápe příšerně tlusté hadice se stříkající vodou, hadice s ním smýká, mává, cloumá a ve chvíli, kdy mužíček tu děsuplnou věc jakžtakž zvládne, zakopne a je pokropen odshora dolů.
České předsednictví Unie má, bohužel, úplně stejný scénář: mužíček vysmívaný silnými hromotluky zpočátku s "hadicí" neuměle cloumá (přesněji: hadice cloumá s ním), postupně nabírá pevnou zem pod nohama, ale nakonec si je sám neuvěřitelnou blbostí podrazí.
Jsme pokropení
A tahle groteska Made in Czech Republic mi vadí mimořádně. Nedá se vypnout. Sleduji ji nedobrovolně. Je to ještě horší: nedobrovolně v ní jako občan účinkuji.
Člověk, který se v běžném životě o naši premiéru evropského angažmá nezajímá, nemusí mít tak roztrpčený pocit. Božíčku, tak Paroubek a pár pomstychtivců shodili Topolánkovu vládu, a co?! Vždyť i prezident Klaus říkal, že předsednictví je jen taková formalitka.
Přítel z ministerstva zahraničí mi však na patriotický dotaz, zda se ta blamáž dá zahladit, zakamuflovat novou rychlou úředně zdatnou vládou, odpověděl jednoznačně: Nedá. Tohle jsme úplně... a následovala nediplomatická vyjádření profesionálního diplomata, která nelze publikovat.
Ta groteska je vážně mizerná
O kousek dál v novinách píše kolega o fotbale. Kolem kulatého míče bývá vždycky slávy, pokud vyhrajeme, slova "národ" či "hrdost" pak létají vzduchem jako ptáci. Kdo neskáče, není Čech...
U českého předsednictví se podobný patos nedá očekávat. Ale mohli jsme mít aspoň dobrý občanský pocit, že ten hromotluky podceňovaný mužíček hadici uchopil a pevně podržel.
Pocit nebude. Budeme se nadále pyšnit nanejvýš památkami, těmi krásnými starými baráky, co tu po sobě zanechala neoblíbená církev a zrušení feudálové, hezkýma holkama a pivem. Máme zkrátka takové politiky, jaké jsme si zvolili, a ti politici nám při našem prvním a zřejmě posledním řízení Evropy uřízli ostudu.
Nynější velvyslanec v Irsku, fotbalový fanoušek Tomáš Kafka kdysi do MF DNES napsal veršík, parafrázi fotbalového pokřiku: "Kdo si to neodskáče, není Čech." A máme to tady.
Přítel diplomat, o němž byla řeč výše, na schopnost "nové, rychle ustavené vlády" vymazat českou ostudu nevěří. Asi právem. Rychle ustavená zřejmě bude, úředně zdatná snad, ale že by smazala v Evropě ten babrácký dojem? Pochybuji.
Pánové vyjednavači (dam je mezi nimi poskrovnu) by do letní vlády měli vtělit alespoň více ženského elementu. Proč? Je přece známo, že ženy a muži jednají a komunikují jinak. Píše se dokonce o dvou různých mozcích a dvou odlišných jazycích.
Muži s chutí podávají druhým informace, prosazují vlastní názory. Ženy podporují v komunikaci druhé, nerady vyčnívají a řeč používají ke sbližování. Ženský element by v té nové šedivé vládě mohl Evropu aspoň oslnit schopností příjemné komunikace.
Ostřílení evropští politici by se tetelili blahem, pokud by české ministryně "podporovaly prezentaci jejich názorů a svou řeč používaly ke sbližování". Víc se už od českého předsednictví beztak nedá očekávat.
A co je při vládnutí rovněž důležité: muži i ženy lžou stejně často, ovšem s tím rozdílem, že muži lžou kvůli sobě, ženy, aby se lépe cítili ostatní. Třeba by se pak při té evropské blamáži cítili dobře i ti zdejší politici, kteří ji spískali.
No nebyla by to úžasná groteska?
V nějaké další Entropě pak výtvarník může zobrazit Česko jako toho směšného mužíčka, který se sám pokropil.
