Lišil se i význam, který jednotlivé noviny invazi přikládaly.
Zatímco západní tisk věnoval vývoji v obsazeném Československu často i několik stran, hlavní sovětský deník Pravda o vojenské pacifikaci vzpurného satelitu psal jen zkratkovitě. Na titulní straně mu věnoval zhruba stejně místa jako konferenci energetiků a probíhajícím žním.
Zpráva, kterou Pravda otiskla, říkala pouze, že zátah na Československo provedla spřátelená vojska na žádost "zdravých sil". O konkrétním dění v obsazené zemi však list mlčel. Omezil se jen na konstatování, že "mnozí českoslovenští občané vyslovují vojákům spojeneckých armád vděčnost za včasný příchod".
Ostuda to byla nejen pro Sovětský svaz
"Mladí mávali státními vlajkami, běhali po ulicích a zapalovali sovětské tanky pomocí hořících hadrů, novin a větví z popadaných stromů," psal ve stejný den americký Herald Tribune. "Obyvatelstvo zůstává dezorientované kvůli neschopnosti okupantů, jejichž činnost vypadá dost anarchicky," uvedl francouzský Le Monde.
Západní média vesměs invazi odsoudila jako ideovou prohru komunismu a Sovětského svazu. "Vpád a obsazení – to byla vždy poslední, v zásadě bezmocná odpověď těch, kteří nevěřili síle svých myšlenek, ale jen moci svých bajonetů," napsal 23. srpna německý týdeník Die Zeit. List navíc připodobnil účast východního Německa na invazi k obsazení Sudet Hitlerovými vojáky v roce 1939.
Zásah proti pražskému jaru zároveň vyvolal překvapivý pohyb na politických scénách v západní Evropě. Vlivné komunistické strany ve Francii a Itálii jej totiž odsoudily, na rozdíl od invaze do Maďarska. "Doufejme, že to není jen jakási přechodná fáze. Je totiž pravda, že tak jasný zločin nešlo než odsoudit," uvedl k tomu deník Le Figaro.
Kritice se nevyhnuly ani Spojené státy. Podle Herald Tribune z 22. srpna tehdejší americký prezident Lyndon Johnson musel o celé akci předem vědět. Podle deníku Johnson nezasáhl jen proto, aby si nechal volné ruce v probíhající válce ve Vietnamu.
Očekávalo se také, že obsazení Československa oslabí proces uvolňování napětí ve vztazích mezi Západem a Východem. "Kreml odepsal velké množství mezinárodního kreditu, který nashromáždil od vpádu do Maďarska v roce 1956," tvrdil v komentáři Le Monde.
O nezvratnosti demokratizace střední Evropy však světový tisk nepochyboval. "Možná je to konec pro Dubčeka, ale není to konec aspirací českého národa na obnovení jeho práv a svobod," uvedl Herald Tribune.
