Svoboda příchod amerických vojáků neodmítá

  • 647
K dalšímu možnému konfliktu se schyluje mezi ministrem zahraničí Svobodou a prezidentem Klausem. Cyril Svoboda totiž na neformální schůzce ministrů zahraničí v Řecku připustil rozmístění amerických vojáků na českém území. Prezident však přítomnost cizích armád odmítá.

Proti umístění amerických jednotek v tuzemsku se Klaus vyslovil v rozhovoru pro sobotní vydání listu Süddeutsche Zeitung. "Toto téma je pro nás zcela nové. Vzhledem k našim dějinám jsme velmi citliví, pokud jde o cizí vojenské jednotky na našem území," řekl.

"Myslím, že opětovné rozmístění cizích jednotek by asi nebylo vítáno," řekl Klaus listu Süddeutsche Zeitung v narážce na sovětské obsazení bývalého Československa. Český prezident rovněž dodal, že osobně příliš nechápe vojenský smysl takovýchto základen.

Podle ministra zahraničí Svobody nás však dějiny učí, že bez USA není v Evropě zajištěná bezpečnost. Zároveň je nutné brát evropský prostor jako celek a nerozlišovat, kde konkrétně kteří vojáci jsou, řekl ministr ČTK.

Spojené státy již delší dobu vážně uvažují o tom, že přemístí své vojáky ze základen na území Německa do zemí východní Evropy. O tom, zda v Česku americké základny budou, musí rozhodnout vláda a parlament.

"Pokud by nás NATO a EU oslovily, že chtějí mít některé síly a velitelství na území České republiky, nebyl bych proti, dokonce bych to velmi uvítal," řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

"Nejde totiž jen o zvýšení bezpečnosti země, ale i výrazné snížení nezaměstnanosti a posílení podnikání tam, kde by spojenecké základny byly rozmístěny," dodal Tvrdík.

Základny USA mají i své zastánce
Americké vojenské základny v Česku? Prezident republiky Václav Klaus je sice slovy, že "rozmístění cizích jednotek by asi nebylo vítáno," odmítl, vše však může dopadnout jinak, protože o tomto kroku rozhoduje vláda s parlamentem.

Například místopředseda ODS Petr Nečas říká, že s umístěním amerických základen v Česku neměla tato strana nikdy problém. "Je to velmi racionální varianta - vojensky i ekonomicky," míní. Vedle Američanů a Čechů do toho má podle něho co mluvit i velení NATO.

Připomíná to i ministr obrany Jaroslav Tvrdík, když říká, že pokud by se na republiku aliance s Evropskou unií obrátily, nebyl by proti rozmístění amerických jednotek či spojeneckých štábů NATO na území Česka.

"Dokonce bych to uvítal. Nejenomže by vzrostla bezpečnost země, ale klesla by například i nezaměstnanost a velký vliv by to mělo i na podnikání." To jsou podle Tvrdíka také důvody, proč každá země NATO o přítomnost spojeneckých jednotek na svém území tvrdě bojuje.

Základna se čtyřmi tisícovkami vojáků dává například práci 20 000 místních civilistů. "Byli bychom sami proti sobě, pokud bychom nabídku aliance na rozmístění jejich jednotek v Česku odmítli," říká ministr Tvrdík.

Rovněž Petr Nečas z ODS připomíná, že přítomnost US Army v Česku je z hlediska jeho bezpečnosti i ekonomické prosperity velmi výhodná. Nečas kromě toho zmiňuje i další, nepříliš známý fakt: česká armáda by nemusela kupovat nákladné zbrojní systémy, které by s sebou přivezli Američané.

Češi by však spojencům museli na oplátku za obranu něco nabídnout. Například ještě větší rozvoj těch jednotek, v nichž už dnes nacházejí jen těžko konkurenci - protichemické, průzkumné a radiolokační či zdravotnické.

A v kterých tuzemských posádkách by se mohli američtí vojáci usídlit? Může jít například o Bechyni či některá jiná letiště, jež česká armáda v minulosti opustila a kde je zpravidla i vysoká nezaměstnanost.

V úvahu přicházejí i posádková města v blízkosti výcvikových prostorů na Karlovarsku, Budějovicku anebo Olomoucku. Ročně by tak západní spojenci utratili za energii, proviant, ale i pronájem základen miliardové částky. Američané podle expertů zvažují, že urychlí již dříve avizovaný odchod z Německa zvláště poté, co je zklamaly postoje tamní vlády k zásahu spojenců proti Iráku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video