Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala se do horších výsledků v matematice promítla pandemie. Školy v Česku byly totiž napříč Evropou během covidu nejdéle zavřené.
V porovnání s rokem 2003, kdy byla matematická gramotnost naší hlavní doménou, dosáhlo podle Zatloukala Česko vůbec nejslabšího skóre. Od roku 2003 se zároveň zhoršil výsledek většiny zúčastněných zemí, z nichž jen šest nyní dosáhlo srovnatelného výsledku.
Čeští žáci umí nadprůměrně dobře číst. Problém mají s interpretací textu |
Velké rozdíly mezi výsledky žáků u nás souvisejí také s jejich socioekonomickým statutem. „Dopad zázemí na vzdělávání žáků je skutečně silný a je to nejslabší místo našeho vzdělávacího systému,“ uvedl Zatloukal.
Pro představu: téměř polovina žáků ze znevýhodněného prostředí nedosáhla ani na druhou základní úroveň dovedností, a to z celkových šesti. „Pokud bychom přepočetli výsledky, tak rozdíl ve znalostech žáků jsou tři školní roky,“ vysvětlil Zatloukal. Tedy ti, kteří měli nejslabší skóre jsou ve znalostech na úrovni šesté třídy, i když by měli splňovat vědomosti 9.třídy.
Výsledky šetření PISA znovu potvrzují, jak moc závisí úspěch českých žáků na jejich rodinném zázemí. Musíme se více zaměřit na žáky, kteří takovou podporu nemají. Pro mě je to další podnět k přemýšlení o změnách ve financování regionálního školství. Více https://t.co/ZZ7r6Jio4M
Podíl žáků, kteří loni nedosáhli ani na druhou úroveň, se za poslední dvoje testování u nás celkově zvýšil o pět procent. Nejčastěji skončili pod touto hranicí studenti středních odborných učilišť bez maturity. Právě v nich jsou podle inspekce více zastoupeni žáci s horším zázemím.
Zatloukal rovněž upozornil na to, že u studentů ze sociálně slabších rodin, kteří měli horším výsledky, se nedá mluvit tak, že jsou hloupější. „Řada z nich by se umístila na vyšší úrovni, kdybychom s tím uměli pracovat,“ podotýká.
Čeští studenti moc nepracují, chybí příležitosti. V jiných zemích EU to neplatí |
Česko se propadlo, ale zůstává nadprůměrné
V porovnání s dalšími 80 zeměmi, které se šetření zúčastnily, se Česko umístilo na 18. příčce a také nad průměrem výsledků vyspělých zemí OECD i Evropské unie. I přesto ale matematické znalosti od nového tisíciletí v Česku soustavně klesají.
Nejúspěšnějšími žáky, stejně jako v minulosti, byli ti z východoasijských zemí a regionů. Z evropských zemí zase dominuje Estonsko.
Ministr školství Mikuláš Bek chce srovnání využít jako podnět pro politickou debatu o tom, jak systémově změnit nedostatky českého vzdělávacího systému. Tedy hlavně to, že v Česku záleží, kde si dítě narodí, aby dosáhlo lepšího vzdělání.
Chlapci mají v matematice spíše lepší výsledky než dívky (tyto malé rozdíly jsou na hraně významnosti ovšem). Podle dřívějších analýz IDEA ale dostávají při stejné gramotnosti horší známky. Chodí pak také častěji na nematuritní učiliště atd. /2
https://t.co/qTxdQkKOY4 https://t.co/0p79fzlpT1
Podle Beka je potřeba vést také debatu i o tom, jak by se měly proměnit osnovy a forma vzdělávání, a stejně tak model financování regionálního školství. „Jednou z mých ambici je dosáhnout větší zacílenosti systému financování, který byl nastaven před pěti šesti lety,“ uvedl Bek.
Novinkou, kterou loni PISA zjišťovala, byly i finanční gramotnost a tvůrčí myšlení. Výsledky chce školní inspekce zveřejnit příští rok.
Česko se do srovnání zapojuje pravidelně od roku 2003. V loňském roce v něm byl důraz zvláště na matematiku. Dále se sledovala čtenářská a přírodovědná gramotnost, ve kterých žáci dosáhli také nadprůměrného výsledku. Zpracování výsledků má na starosti Česká školní inspekce.
Pokles ve výsledcích českých žáků od roku 2003 kopíruje úbytek žáků dosahujících alespoň základní dovedností úrovně. V roce 2003 to bylo 83 procent žáků, o devět let později 79 procent a v roce 2022 poklesl poměr na 74 procent žáků. Změny jsou podle Zatloukala způsobené úbytkem žáků, kteří dosahují nejvyšších úrovní. Jejich podíl klesl z 39 procent v roce 2003 na 28 procent v roce 2022.
