„V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, ale i v drsnějších podmínkách Kanady či naopak v některých subtropických oblastech nacházíme souvislost s poklesem teplot a výskytem infarktů či úmrtími na chronickou ischemickou chorobu srdeční. Teplotní propad o přibližně deset stupňů Celsia zvedá počet srdečních příhod asi o sedm procent,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti (ČKS) Aleš Linhart.
Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky skončilo v roce 2020 v nemocnicích s infarktem 22 497 lidí, z toho nejvíce v lednu.
Aby se srdce „ubránila“ předvánočním stresům a třeskutým mrazům, se změnou životního stylu je nutné začít dříve než v prosinci. Změna se podle přednosty I. interní kliniky kardiologického oddělení nemocnice Olomouc Miloše Táborského projeví při poctivém dodržování až po měsících.
Hýbat se, nekouřit a jíst rozumně
„Po šedesátce se u většiny lidí začínají objevovat vleklé choroby, naším cílem by mělo být prožít co největší část života ve zdraví. A k tomu nám pomůže se hýbat, nekouřit a jíst rozumně,“ dodal Táborský.
Právě typickému pacientovi je nad šedesát let, má vysoký krevní tlak, cholesterol, kouří, je obézní a léčí se s dalšími chornickými nemocemi, vysvětlil Petr Kala, prezident České asociace intervenční kardiologie.
Bezpříznakový infarkt? U žen není výjimkou, proto je častěji zabíjí |
„Pokud dojede do nemocnice s katetrizační jednotkou do hodiny, má 96procentní šanci, že přežije ve velmi dobrém stavu s jen malou jizvou na srdci. Každá hodina zpoždění znamená větší a větší poškození srdečního svalu, který bychom jinak dokázali zachránit. Lidé k nám dorazí v rozmezí 2,5 až tří hodin od prvních příznaků, mnozí ale i daleko později,“ řekl Kala.
V ústrety kardiologům a pacientům nešla ani aktuální epidemiologická situace. Podle dat Českého statistického úřadu zemřelo v loňském covidovém roce o sedmnáct tisíc lidí víc než v roce předchozím, přičemž za 3 100 úmrtí mohou právě choroby oběhového systému. Lidé ze strachu z nákazy totiž oddalují návštěvu nemocnice.
„Přechozený“ infarkt
„Každá vlna covidu snížila u nás na oddělení příjem pacientů odhadem o dvacet procent. Tito lidé se pochopitelně zázračně neuzdravili. Infarkt jejich sval postihl a projevil se později selháním srdce. Vidíme to i letos, obvykle k nám přichází dvacet lidí s infarktem týdně, nyní je to pět až šest,“ popsal Táborský.
Podle Linharta tak v následujících měsících a letech lze čekat prudký vzestup lidí se srdečním selháním, mimo jiné proto, že infarkt přechodili.
Seniorka s infarktem přišla až druhý den. Kvůli podobným chystají lékaři kampaň |
Kardiologové proto apelují, aby v případě, kdy člověk bezdůvodně omdlévá, špatně dýchá, pociťuje obrovskou únavu a začne ho prudce bolet na hrudi, okamžitě volali záchranku. Využívají k tomu mimo jiné i svou kampaň Nemocné české srdce, jejímž cílem je snížit úmrtnost na srdeční choroby o pět procent.
