Se zveřejněním informací o střelci z filozofické fakulty a jeho motivacích má jasno 41 procent dotazovaných, kteří chtějí znát detaily. Zhruba třetina spíše souhlasí. Jiný názor má 16 procent respondentů, kteří spíše nesouhlasí, rozhodně proti je 8 procent, vyplývá z průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News.
Na otázku, zda by se měly zveřejnit údaje o trestném činu a jeho provedení, odpovědělo pozitivně 82 procent dotazovaných.
U zveřejňování jmen a informací o obětech se souhlasem pozůstalých se veřejnost neshodne. Rozhodně s ním souhlasí 20 procent respondentů, dalších 37 procent spíše souhlasí. Opačný názor má 29 procent lidí, ti spíše nesouhlasí, a zcela proti se pak staví 15 procent.
„Je nutné upozornit, že očekávání veřejnosti se v tomto bodě značně rozchází s odbornými názory, které při takové události upřednostňují zdrženlivost v informování o činu, a zejména o pachateli. Především proto, aby nedocházelo k druhotnému vyvolávání strachu nebo k inspirování možných ‚následovníků‘ pachatele či k jeho ikonizaci. Dost možná proto, že se jednalo o zcela ojedinělou a v našem prostoru dosud neznámou událost,“ doplnila agentura STEM.
GIBS stále vyšetřuje zásah na fakultě. Žádného policistu zatím stíhat nebude |
Nejlepší praxe z jiných států je nezveřejňovat jméno nebo příběh pachatele, doplnil analytik STEM Martin Kratochvíl. „Myslím, že celá událost nehledě na náš průzkum by měla vést k nastavení toho, jak bude informování probíhat – v jaké fázi se zveřejní jaká věc,“ uvedl ve vysílání CNN Prima News.
„Zároveň to může sloužit jako prostor pro osvětu veřejnosti v tom, jaký je odborný názor a proč není vhodné informace o střelci zveřejňovat. Jeden z hlavních důvodů je, aby nedocházelo k jeho glorifikaci nebo k inspiraci jiných,“ doplnil.
Psychoterapeut Tibor Brečka za výsledky výzkumu vidí více než pouhou zvědavost. „Jako lidské bytosti potřebujeme věcem rozumět. Co se týče prožívání a následné adaptace, zvládání mimořádné události, jednou z klíčových věcí je vnější ukončení situace. K tomu může přispět mnoho faktorů, například rozsudek soudu. Jedním z faktorů je ale i to, abychom dostali alespoň částečnou odpověď na klasickou otázku: ‚Proč?‘,“ vysvětlil pro televizi.
21. ledna 2024 |
