„Splnění podmínek pro zahájení a další vedení trestního řízení je na posouzení německých orgánů. Samozřejmě, že i celé řízení se bude řídit podle německého práva,“ uvedla Kristína Labohá z tiskového oddělení ministerstva.
Němci se mohou na českou stranu obrátit s žádostí o právní pomoc, například ohledně získání informací či důkazů důležitých pro trestní řízení, výslechu svědků či provedení domovních prohlídek. „Jak soudy, tak i státní zastupitelství mají na tomto poli již značné zkušenosti a Německo je jeden z členských států EU, se kterým poskytování právní pomoci probíhá velmi efektivně, rychle a hladce,“ sdělilo ministerstvo.
Pokud by kauza skončila pravomocným odsouzením a čeští občané by dobrovolně nenastoupili do vězení, v úvahu by připadalo vydání eurozatykače. Také by bylo možné předat výkon rozhodnutí do Česka - pokud by pak příslušný krajský soud uznal německý rozsudek, Češi by si uložený trest odpykali v tuzemsku.
Trestní oznámení na celkem 67 českých a slovenských občanů včetně Jakeše, Štrougala a Colotky podala k německému nejvyššímu státnímu zástupci Platforma evropské paměti a svědomí. Upozornila na to, že v Česku nebyl za usmrcení emigrantů na hranicích nikdo potrestán kromě čtyř spíše řadových pohraničníků. Podle německé judikatury jde údajně o nepromlčitelné trestné činy a odpovědnost za ně nesou všichni, kdo se na nich podíleli.
