Nejstarší český hudební festival se letos bude konat na tradičním místě na Bojišti v tradičním termínu od 18. do 21. srpna a tradičně nabídne hudbu s dost širokým záběrem. Čím však poněkud vybočil z normálu, byla kauza, kterou rozpoutalo krátké video, v němž zakladatel přehlídky Martin Věchet zval k návštěvě toho nejméně pravděpodobného hosta – Miloše Jakeše. A oheň byl na střeše. „Nepředpokládám, že by přijel. Myslím, že poslednímu udržovateli komunistického ohně zůstal pud sebezáchovy. A je to tak, že část lidí by se s ním ráda setkala, další části by nevadil a říkají, proč ne, a další části se to nelíbí,“ říká Věchet.
Zkazky o tom, že by bývalý generální tajemník ústředního výboru KSČ měl být oficiálním hostem právě „disidentské“ hudební přehlídky, se začaly šířit, když uniklo krátké video z připravovaného dokumentu o komunistickém funkcionáři. A Věchet se s ním skutečně sešel.
„K závěru našeho setkání jsem Jakešovi v papučích řekl, ať se přijede podívat na festival, který rozháněli a za který nás zavírali. Aby viděl ty rozesmáté tváře, které by jinak nebyly, kdyby u moci byli oni. Bylo to vyústění celého setkání, které se neslo v konfrontačním duchu. A nelituji toho, že jsem od ‚Milouše‘ neodcházel s nenávistí v srdci. Spíše s lítostí a absurditou v duši, jak z Beckettovy nejabsurdnější hry,“ popisuje jejich setkání.
Přemýšlivější se zeptali
Zároveň dodává, že Jakeš rozhodně nikdy neměl být takovým hostem jako třeba v minulosti herec Pierre Brice. „Neměli jsme v plánu Jakešovi dávat čelenku, nechystali jsme žádné ‚kmenové ceremonie‘, nikdo ho nechtěl vodit na pódium, jak nám dodnes lidé rádi podsouvají. Náčelníka máme jednoho a toho budeme ctít do konce našich dnů,“ připomíná Věchet odkaz Václava Havla, jehož nedožité osmdesátiny letos festival slaví.
„Překvapivá byla bezmyšlenkovost, s jakou mnozí minutové torzo ze třičtvrtěhodinového setkání přijali,“ soudí Věchet. „Ti přemýšlivější se zeptali. Navíc mě zarazilo, že se z části společnosti ztratil nadhled a smysl pro nadsázku. Bývalí recesisté najednou mluvili o tom, že i recese může být nebezpečná. A myslím, že se vysloužilému politikovi v papučích přikládá větší váha, než jakou skutečně má,“ tvrdí Věchet.
17. listopadu 2015 |
V první chvíli se ozývaly kapely, že v takovém případě na festivalu nevystoupí, ukázalo se však, že v některých případech šlo i o interprety, o nichž se ani neuvažovalo. „Vystoupit odmítla jedna část Plastiků, ta, která se po rozkolu kapely soustředí okolo Jiřího Kabeše. Přitom Pepa Janíček z té druhé části mě povzbuzoval. Měl prostě zdravý nadhled, oba jsme se tomu dost zasmáli,“ líčí Věchet. „Další kapela odřekla něco, co ani odříkat nemusela, neboť ji nikdo nepozval. A u některých spíš šlo o poutání pozornosti. Ze stovky zúčastněných kapel to byla necelá desítka.“
Paradoxní podle Věcheta potom je především skutečnost, že podobná situace už nastala, aniž tomu někdo věnoval pozornost. „Když jsme hned v roce 1990 pozvali estébáky i za přítomnosti Václava Havla, nikdo se nad tím nepozastavil. Šestadvacet let poté vzbudí vysloužilý politik a tragikomická postava konce komunistické éry vlnu hysterie a odsudků,“ podivuje se Věchet.
