Maturitní testy z matematiky by mohly do tří let vypadat jinak než ty, které za pár týdnů čekají letošní maturanty. Ministr školství Robert Plaga by změny rád dosáhl do roku 2022, kdy půjdou k maturitám studenti dnešních prvních ročníků středních škol. U studentů gymnázií a lyceí se to týká již studentů druhých ročníků, kteří půjdou k maturitě v roce 2021.
Praktická matematika
„Mou ambicí je, aby maturitní test nebyl strašákem, který zkouší teoretické znalosti, ale aby šlo o zkoušku praktických dovedností,“ vysvětluje směr, kterým by se rád vydal, Plaga. „Nemyslím tím zjednodušení, ale zaměření na úlohy, které jsou využitelné v reálném životě,“ dodává.
Na učebních oborech by neměla být státní maturita, říká šéf Cermatu |
O tom, že by testy rád posunul směrem k takzvané aplikované matematice, už mluvil i s ředitelkou Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Michaelou Kleňhovou, i když zatím jen v obecné rovině.
„V příštích týdnech máme naplánované další setkání a předpokládám, že se setkáme nad konkrétnějším zadáním,“ říká ministr. Právě CERMAT maturitní testy připravuje.
Vedle toho by rád v maturitě prosadil ještě další změny. Na schválení vládou čeká ministerský návrh, kterým by se státní maturita už od jara 2021 omezila na maturitní testy. Maturitní sloh a ústní zkouška z češtiny a cizího jazyka nemají z maturity zmizet, mají se ale vrátit do kompetence škol.
Pokud projde vládou a odhlasují jej poslanci, budou si moci oddechnout studenti druhých ročníků gymnázií a lyceí. Start maturity se sjednotí pro všechny typy středních škol na rok 2022.
„Perfektní testy“
Nová podoba maturitních testů by měla vyplynout z diskuse odborníků v oboru, která tu zatím podle ministra chybí.
„Stále pokračuje debata o tom, zda matematika má, či nemá být povinná. Co tu ale postrádám, a to i v odborném prostředí, je debata o obsahu maturity,“ říká. Najít shodu však nebude jednoduché.
„Didaktické testy z matematiky, které za daných podmínek CERMAT připravuje, jsou z mého pohledu zcela perfektní. Objevující se námitky proti těmto testům pramení buď z neznalosti, nebo jsou záměrným pokusem o likvidaci všeho pozitivního, co přinášejí,“ myslí si Eduard Fuchs, předseda Společnosti učitelů matematiky, která je součástí Jednoty českých matematiků a fyziků.
„Když už musí povinná maturita z matematiky být, tak bych navrhoval dvě volitelné úrovně, základní, kde by se zkoušely aplikační úlohy, které mají dopad na reálný život, a pak nadstavbu, která by byla na úrovni dnešní maturity z matematiky,“ nesouhlasí s ním učitel gymnázia Přírodní škola Štěpán Macháček.
Ředitel Střední průmyslové školy elektrotechnické v Praze 2 Ondřej Mandík by také rád viděl, aby maturita nebyla pro všechny stejná. Část současného testu by nahradil praktickými úlohami, které by se lišily podle studovaných oborů. „Státní maturitu bych nerušil, ale část by měly mít školy možnost si přizpůsobit. My na technice se neobejdeme bez komplexních čísel, na hotelnictví ale určitě ano, praktičtější by pro ně byly úlohy ověřující například znalost účetnictví,“ říká Mandík.
Ministr Plaga by rád, aby podoba maturitních testů vyplynula z diskuse. Krátký pohled do historie ukazuje, jak těžký úkol to může být – státní maturita měla start o desetiletí později, než byl původní plán. Chyběla shoda na tom, jak má vypadat.
Také Plagův návrh, aby se státní maturita omezila na maturitní testy, sklízí od části odborné veřejnosti kritiku. Nelíbí se například Asociaci ředitelů gymnázií.
Propadne pětina
Maturitní test z matematiky je velmi horkým tématem i kvůli tomu, že z něj pravidelně propadne zhruba každý pátý student, který mu dá přednost před cizím jazykem. Tomu také odpovídá klesající zájem středoškoláků z matematiky vůbec maturovat. Nejvíce si jich matematiku vybralo v roce 2012, bylo to 43,9 procenta. Od té doby jejich počet neustále klesá, letos si ji zvolilo 21,4 procenta absolventů středních škol.
KOMENTÁŘ: Redukovat maturitu z češtiny na didaktický test by byla chyba |
Do jaké míry se po roce 2022 zvýší počet propadlíků, to si nikdo netroufne odhadnout. Například podle Antonína Jančaříka z katedry matematiky pražské pedagogické fakulty nynější pětina propadlíků se rekrutuje z těch, kdo se v předmětu dnes cítí silní. Matematiku podle něj často volí studenti, kteří v ní vidí větší šanci, protože má na rozdíl od zkoušky z cizího jazyka jen jednu část, tedy test.
Praxe, nebo teorie?
Přání ministra Plagy postavit maturitní testy na praktických úkolech, část odborníků vítá, další mají pochybnosti. „Test se musí změnit. Škrtl bych všechny úlohy ověřující strojové postupy,“ říká matematik Otokar Botlík.
Právě tyto strojové úlohy ale podle Jančaříka patří v současném maturitním testu k těm jednodušším. „Obsahuje praktické úlohy, ty bychom ale mohli charakterizovat jako středně až velmi těžké,“ říká Jančařík.
Učitelé by ale už rádi věděli najisto, co jejich studenty čeká. „Podle mých zkušeností není řešením nutně státní maturitu z matematiky zrušit. Obavy podle mě vycházejí z pochybností, zda studenti mají možnost se na ni dobře připravit,“ říká učitelka matematiky na pražském gymnáziu Na Zatlance Věra Růžičková. Ostatně začínat s přípravou až na středních školách je dle některých pozdě.
„My na odborných školách víme, jak je matematika pro profesní život nutná. Byli bychom rádi, kdyby znalosti nastupujících studentů odpovídaly učivu, které se mají naučit na základní škole,“ říká s povzdechem Andrzej Baroš, ředitel Střední školy polytechnické z Brna.
