Statistiky: tisíce volných bytů

Praha - Volných bytů je v metropoli dostatek a trh postupně snižuje i smluvní ceny nájmů. Na první pohled je to příznivá informace. Co to však znamená pro kapsy lidí? Podle posledního sčítání lidí, domů a bytů má Praha celkem 565 889 bytů, z toho 61 754 neobydlených, tedy teoreticky volných. Byt, který realitní kancelář před dvěma roky pronajala za 15-20 tisíc, dnes pronajme o třetinu levněji.

Statistická čísla jsou sice příznivá, nicméně na volném trhu si Pražan, který v průměru vydělává 17 605 korun hrubého, běžný byt pronajme jen stěží pod deset tisíc korun. Jaké jsou jeho šance získat dostupné bydlení?

Podle ředitele bytového odboru magistrátu Julia Schimmra radnice loni pronajala přes sedm set bytů z nové výstavby. Noví nájemníci museli platit obvykle kolem 70 korun za metr čtvereční. Tedy něco málo přes čtyři tisíce korun měsíčně za šedesátimetrový byt.

Ceny nájmů

v panelových domech na sídlištích: cca 120 Kč/m2

v cihlových domech v atraktivnějších lokalitách: min. 170 Kč/m2

v luxusních domech v centru: cca 350 Kč/m2

zdroj: Reality Rak

Vedle toho město každým rokem pronajímá asi 800-1000 uvolněných bytů, většinou v režii městských částí. Tyto byty však nakonec směřují buď jen k sociálně nejpotřebnějším, nebo jsou pronajímány ve veřejné soutěži nejvyšší nabídce. Často je kritériem výběru složení takzvaného prvního nájemného, jež obvykle dosáhne statisícových částek. Většina obvodů také požaduje trvalé bydliště v městské části či podobná omezení.

Pokud se tedy zájemce o bydlení chce domoci bytu přes obvodní úřad, nezbývá mu než zdlouhavě obesílat řadu soutěží, ovšem bez velké naděje na úspěch.

Obce se začínají chovat jako majitelé, tedy stále méně nabízejí byty za prodělečné regulované nájemné. Některé z městských částí začaly razantně postupovat proti neplatičům, čímž se snaží uvolňovat další byty. Kvůli nedostatečné legislativě se však soudní spory s neplatiči mohou táhnout i léta.

Podle názoru Roberta Axaminta z Občanského sdružení majitelů domů je bytová krize v hlavním městě uměle vyvolaná politiky a úředníky. Příčinou je dosavadní asociální regulace nájemného.

"V Praze je 424 bytů na jeden tisíc obyvatel, což je evropský nadprůměr. Zhruba deset procent z nich je však využíváno neracionálně nebo vůbec," tvrdí Axamint. Podle jeho názoru si  na základě nájemného, které je pro obce a další majitele bytů hluboce ztrátové, mohou privilegovaní nájemci držet dva i více bytů. Těm, kteří bydlení shánějí, tyto cizí byty podnajímají, třeba i za desetinásobek toho, co sami za byt jeho majiteli platí.

"Navíc regulované nájemné může paradoxně působit i tak, že v okrajových oblastech sídlišť přesáhne skutečné tržní nájemné. Naopak v centru je běžné, že v jednom domě jsou vedle sebe stejné byty, přičemž v jednom platí nájemce regulované tři tisíce a vedle zcela neadkvátních třicet tisíc," podotýká ředitel realitní kanceláře Rak Jaroslav Novotný.

S jakými nájmy mají Pražané počítat do příštích let, si však právě kvůli nestandardnímu tržnímu prostředí odhadnout netroufá. Podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj vypracovaných před posledním sčítáním by se po deregulaci měly ceny nájmů ustálit  v Praze na zhruba 80 korunách za metr čtvereční.