Na gymnázium se tak nedostane každý druhý uchazeč, střední odborné školy odmítnou třetinu studentů. Naopak učňovské školy nabízejí daleko více míst, než činí zájem. Třetina absolventů učebních oborů pak rovnou ze školních lavic skončí na úřadu práce.
"S dětmi pracujeme devět let. Není nám proto lhostejné, když se nedostanou na školu podle svého zájmu a schopností," říká Karel Bárta, prezident Asociace základního školství. "Poloprázdná učiliště úředníci podporují, zatímco kapacitu gymnázií stále omezují."
Skutečný zájem o gymnázia je ještě větší, než napovídá odmítnutí každého druhého studenta. Mnoho dětí se předem vzdá, protože je přesvědčeno, že stejně nemají šanci.
Gymnázia proti praxi zavedené ministerstvem příliš neprotestují. Pracovat s úzkou skupinou jedničkářů je snazší než školu otevřít více dětem. Ředitel chrudimského gymnázia Eduard Beránek uznává, že to není správná cesta. "Máme dost náročné přijímací zkoušky," připouští. "Dostat skutečně kvalitní děti se nám vyplatí, většina studentů se dostane na vysokou školu."
Chrudimský ředitel potvrzuje, že gymnaziální studium je v Česku oproti Západu málo zastoupeno. "Mělo by se rozšířit," říká Beránek. Dovede si představit, že jeho škola by místo dvou prvních ročníků otevřela tři. Něco takového však nejde. "Kapacitu máme danou z ministerstva, peníze na víc žáků nedostaneme," dodává.
Naopak učiliště v Rybitví u Pardubic se už léta potýká s tím, že o ně žáci nemají zájem. Téměř polovina lavic zůstává prázdná. O omezení kapacity školy však ředitel Jaroslav Pakosta nechce ani slyšet. "Je třeba, aby firmy začaly přesvědčovat rodiče o potřebnosti našich oborů. Ale místo toho si raději najmou levné dělníky z Východu," stěžuje si.
Učiliště přijdou státní kasu draho. Vzdělání jednoho učně je dvakrát až třikrát dražší než vzdělání gymnazisty. Ministerstvo školství a stejně tak kraje, které dnes střední školy zřizují, však opakují: je třeba učňovské obory podržet, i když tam dneska žáci nejsou. Proto jim resort školství letos zvýšil dotace tak, aby mohly otevřít i poloprázdné třídy. "Zaměstnavatelé usilují o to, abychom donutili děti nastupovat do učňovských škol," vysvětluje to náměstek ministra školství Jaroslav Müllner.
Statistika nezaměstnaných absolventů však ukazuje, že zaměstnavatelé mají zájem o vysokoškoláky, gymnazisty a absolventy středních odborných škol.
Poslanec Václav Pícl z ČSSD se s podporou učilišť ztotožňuje. Jeho slova však svědčí o tom, že spíš než o děti a zájmy firem jde o ústupek lobby učilišť: "Jako starosta Rakovníka vedu jednání se zahraničními firmami. Vím, že rostou jejich požadavky na kvalifikované lidi. Ale učiliště byla draze vybavena, je škoda je zavřít."
