S existencí víceletých gymnázií se v ní do budoucna nepočítá: podle autorů Bílé knihy podporují selekci dětí, což odborníci odmítají. Ministerstvo školství proto už několik let zakazuje ředitelům těchto škol, aby k šesti- a osmiletému studiu přijímali více žáků, než je přibližně deset procent populace.
"Letos budeme moci vzít maximálně třicet dětí, přičemž se jich k nám hlásilo přes čtyřicet, z toho osmadvacet mělo na vysvědčení samé jedničky. Zbytek jednu, maximálně dvě dvojky," posteskl si ředitel malého víceletého gymnázia v Týnu nad Vltavou Karel Hájek.
"Přitom víme, že by na studium mělo téměř každé z nich, a pak ještě řada těch, které si ke zkouškám ani netroufnou." Dvě třetiny dětí z těch, které se včera pokoušely dostat na víceleté gymnázium, budou nakonec zklamané. Dozvědí se jen, že pro příliš velký zájem je škola nemůže přijmout.
Školy odmítají i výborné žáky
Přes sto dvacet tisíc školáků včera podstoupilo přijímací zkoušky na střední školy. Zejména ti, kteří měli zájem o studium na osmiletých gymnáziích, věděli, že šance na úspěch je menší než poloviční. Stejná situace se opakuje každý rok: zájem o studium na gymnáziích roste, o učňovské obory bez maturity klesá.
Ministerstvo školství však na to nijak nereaguje. A tak zatímco se učiliště doslova perou o každého žáka, gymnázia děti odmítají. "Z našich statistik je patrné, že školáci mají stále větší zájem o úplné střední vzdělání. Na gymnáziích studovalo ještě před jedenácti lety zhruba sto tisíc dětí, letos už téměř sto čtyřicet tisíc," uvedl ředitel Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavel Zelený.
Výsledek je ten, že zejména gymnázia s dobrou pověstí jsou naplněna k prasknutí. "Hrozně bychom si přáli přijmout více dětí, ale opravdu to nejde. Naše kapacita je 'jen' šest set žáků, více tu mít nemůžeme," říká ředitel čtyř- a osmiletého Gymnázia Jana Keplera v Praze Jiří Růžička.
Do prvního ročníku čtyřletého studia se k němu letos přihlásilo skoro třikrát více dětí, než bude moci přijmout. "Je mi to nesmírně líto. Vím totiž, že naprostá většina zájemců jsou opravdu dobří žáci.
Musím odmítat i ty, kteří mají na základní škole samé jedničky." Hrozba neúspěchu nutí děti vybírat si podle toho, kam mají větší šanci se dostat. "Letos se nám přihlásilo mnohem méně dětí než vloni. To byl zájem vyšší, a děti proto měly letos obavy, že nemají šanci. Raději se rovnou hlásily jinam," podotkla ředitelka Matičního gymnázia v centru Ostravy Alena Bačová.
"Je opravdu hrozné nutit žáky a rodiče takhle spekulovat. Nikdo by neměl dětem bránit, aby šly na školu, kterou chtějí," dodává ředitel víceletého Gymnázia v Týnu nad Vltavou Karel Hájek.
Proč tedy ministerstvo školství neotevře více čtyřletých gymnázií a nepovolí kvóty, kterými sešněrovalo přijímání na víceletá gymnázia? "Protože na to, abych tlačil všechny studenty na všeobecné vzdělání gymnaziálního nebo podobného typu, bych potřeboval nesrovnatelně více peněz než tento stát má," řekl před časem ministr školství Eduard Zeman.
Na ministerstvo navíc tlačí silná zaměstnavatelská lobby, která usiluje, aby více dětí odcházelo do učňovských škol. Naposledy to potvrdil náměstek ministra Jaroslav Müllner v týdeníku Respekt.
"Zaměstnavatelé usilují vehementně o to, abychom donutili děti nastupovat do učňovských škol. Zeptejte se nadnárodních koncernů, jakou oni mají představu o struktuře absolventů. Když chceme, aby třeba na severní Moravu přišel Philips, musíme se snažit jeho představám vyhovět," zdůvodnil otázku, proč stát neotevře více gymnázií. Česká republika má přitom o polovinu méně gymnazistů, než je v Evropě běžné.
