Cestovatel Miroslav Zikmund slaví stoleté jubileum

Cestovatel Miroslav Zikmund slaví stoleté jubileum | foto: iDNES.cz

Jak se dožít stovky: Ženy mají osmkrát větší šanci než muži

  • 58
Vyššího věku se dožívají ženy. Přesto ve čtvrtek do „klubu stoletých“ vstoupil cestovatel Miroslav Zikmund. Stoletých je u nás podle posledních statistik 438 a z toho 50 mužů a 388 žen. Muž má tak vlastně osmkrát menší pravděpodobnost, že se stovky dožije, než žena.

Další paradox je, že i když jsou Češi pořád zdravější a dožívají se obecně vyššího věku, počet stoletých se za posledních pět let snížil.

Důvodem je první světová válka. Záleží totiž i na síle populačních ročníků a nyní by překročila stovku válečná generace, kdy se rodilo dětí méně.

Vysoký věk není zásluha, je to spíš dar od pánaboha nebo nějakého stvořitele, poznamenal před lety legendární cestovatel Miroslav Zikmund. Muž, který se ve čtvrtek 14. února 2019 dožívá stovky a v Česku se tak zařadil mezi padesátku stoletých mužů. Odborníci na stáří s ním ovšem nesouhlasí. Tvrdí totiž, že věk a kondici máme z poloviny ve svých rukou. Poslední studie uvádějí, že životní styl hraje roli až z padesáti procent. Po dvaceti procentech jde dlouhověkost na vrub genetiky a prostředí, zbývajících deset záleží na medicíně.

„Je to sice zjednodušující, ale v zásadě to platí. Jedna italská lékařská studie uvádí, že existuje navíc rozdíl mezi pohlavími. Podle ní u žen hraje genetika ještě menší roli než u mužů,“ říká socioložka brněnské Masarykovy univerzity Lucie Vidovićová. Samotný vysoký věk nemusí být výhra, tou je hlavně dobrá kondice. Aby gerontologové vyjádřili rostoucí rozdíly mezi vitalitou starší generace, sáhli k typologii a rozdělili seniory do čtyř kategorií podle zdatnosti.

Miroslava Zikmunda by zařadili mezi „elitní“ důchodce. Na opačném pólu těch nejčilejších (elitních) figurují křehcí senioři. To jsou ti stonaví, kteří často zabydlují nemocnice a „eldéenky“.

Stařenka se našla v parašutismu, ve 102 letech je nejstarší skokankou

Pohled na vitalitu se může různit, podívejme se třeba na vesnici. Zatímco senioři ve městě navštěvují univerzity třetího věku, na venkově musí dát každé ráno třeba králíkům, dělají něco kolem domku. „Tahle každodenní činorodost má možná na kondici ještě příznivější vliv. Když v domovech pro seniory nedovolíme klientům, aby si sami namazali chleba, musíme pak pro ně vymýšlet kurzy keramiky. Ale i ta nejběžnější aktivita může být ve vysokém věku přínosná,“ popisuje socioložka Vidovićová. Podle statistiků početně nejvíce lidí umírá mezi osmdesátkou a devadesátkou.

Kritická osmdesátka

Když někdo „kritické“ období mezi 80 a 90 lety věku překlene, dostává se do skupiny dlouhověkých, která má jiné charakteristiky.

Zajímavý je fakt, že z hlediska nákladů jsou století lidé výrazně levnější. Zdravotní pojišťovny si všimly, že využívají lékařské péče méně než sedmdesátníci. „Chtělo by to zjistit, jestli je to tím, že století už nechodí tolik k lékaři, anebo jim není věnovaná taková péče,“ komentuje to ředitelka Gerontocentra Iva Holmerová.

Podle ní příklad Miroslava Zikmunda dokazuje, že dožít se stovky svěží je možné, ba normální.

Sto let Miroslava Zikmunda

MF DNES připravila ke 100. narozeninám slavného cestovatele Miroslava Zikmunda seriál o jeho výjimečném životě.

„Stále totiž umíráme na nemoci, které nasbíráme v průběhu života. Kdybychom umírali v důsledku věku, mohli bychom se podle mého běžně dožít 120 let, někteří odborníci dokonce mluví až o 140 letech. Otázkou je, zda lidstvo tuto šanci využije,“ podotýká lékařka.

Jak dodává Holmerová, udělala medicína velký pokrok a prodloužila dobu průměrného dožití někam kolem osmdesátky. S tím však bohužel nekoresponduje zdravé dožití čili život bez nemocí nebo s dobře kompenzovanými chorobami, což je u nás v průměru čas kolem šedesátky.

Devadesátka je chápána jako počínající hranice pro dlouhověkost a na život v této fázi už platí trochu jiná měřítka. „Dokud nejste matka, máte o mateřství nějakou představu, ale jaké to je, poznáte teprve tehdy, až se dítě narodí. A podobně je to se stářím. Když přijde, lidé často zjistí, že není tak hrozné, jak si mysleli. Mají nadhled, moudrost, už se nestresují, jsou vděčni za to, co jim život ještě nabízí,“ míní socioložka Lucie Vidovićová.

Nejlépe se stárne v Praze

Nejvíc stoletých lidí za poslední desetiletí žilo v Česku v roce 2014. Bylo jich 707, z toho 100 mužů a 607 žen. Od té doby počet těchto nejstarších seniorů každoročně lehce klesá. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení jsou momentálně nejstarší dvě ženy, které dovršily 108 let. Jedna žije v Praze a druhá v Jihomoravském kraji, kde bydlí i dvě stosedmileté seniorky. Také dva nejstarší muži přebývají na jihu Moravy. Je jim 105 let.

Pozorovat lze i krajové rozdíly. Podle posledních statistik žije nejvíce sto a víceletých v Praze (74) a na jižní Moravě (70). S velkým odstupem následuje Středočeský a Moravskoslezský kraj, oba mají po 40 stoletých obyvatel.

Ti všichni si úderem stovky přilepšili dvěma tisíci, o které se jim automaticky zvýšil důchod.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video