Stane se Břeclav moravským Dallasem?

  • 94
Na jihu Moravy propukla naftová horečka. Hned dvě společnosti požádaly břeclavskou radnici o souhlas s těžbou na území města. A ačkoli vrty leží v těsné blízkosti zdroje pitné vody, tamní zastupitelé rádi souhlasili. Vždyť přece nejde o nic menšího než o ropu.

Folklorní soubory se už těší
Zatímco ekologové varují před rozšířením těžby do města a k varování se připojil i krajský hejtman, v Břeclavi si už nikdo nechce nechat ropnou příležitost ujít.

"Peněz není nikdy dost," říká Martin Radkovič, šéf Slováckého krúžku z Charvátské nové vsi (část města Břeclavi), který už dostal předběžný příslib na finanční podporu od radnice, které ji zase přislíbily Moravské naftové doly.

Krúžek udržuje lidové tradice, má několik sborů, nechal nově vysvětit boží muka. Naftové peníze přijdou vhod.

"O těžbě jsme byli informováni, mluvili jsme s lidmi z města, nevidíme v tom problém," říká Radkovič.

Právě v bezprostřední blízkosti Charvátské nové vsi leží vrty obou těžařských společností.

Moravská ropa přeměněná na koruny nedávno už ukázala svou pořádnou sílu. Její bohatství stojí z velké části za Karlem Komárkem, spoluvlastníkem Moravských naftových dolů, který "zachránil" Fischerovu továrnu na rekreaci.

Jen loni vynesly podíly v plynárenských firmách a hlavně Moravské naftové doly Komárkovi asi půl miliardy korun. V Břeclavi chce přitom těžit ještě druhá firma: Česká naftařská. Poté, co obě společnosti získaly souhlas radnice, požádaly státní úřady o definitivní povolení.

Kudy tečou peníze
Jak se peníze z ropy dostanou do městské či obecní pokladny? Princip je následující: firma, která těží na území obce, má ze zákona povinnost odvádět státu určitý finanční podíl, z něhož zase stát posílá větší díl do příslušného městského rozpočtu. Nejsou to malé peníze.

"Každá ze společností, která bude těžit na našem území, odhaduje, že dodá do našeho rozpočtu pět až deset milionů korun za rok. Během osmi let to dělá 150-200 milionů. Těžba se možná bude ještě zvyšovat," říká starosta Břeclavi Dymo Piškula.

Je to polovina částky, která ročně v rozpočtu města normálně zbývá na investice, a tak přijde víc než vhod. Ale bude ještě líp. Město s těžaři vyjednává, že dostane peníze navíc (které žádný zákon nepředepisuje). To jsou ty, které by mohly například skončit ve Slováckém krúžku v Charvátské.

A hlásí se další: umělci, důchodci a sportovci. "Cítíme potřebu být v té obci vidět. Zatím jsme se zavázali opravit cestu. O dalších návrzích, jako je zlepšení života seniorů, pomoc mládeži, kultuře, se bude jednat s panem starostou," říká ředitel úseku geologie a geochemie Moravských naftových dolů Ivan Pagáč.

Na jedné straně Pagáč sice netají, že naleziště, která se nacházejí na jižní Moravě, jsou perspektivní, na straně druhé ovšem brzdí přehnané naděje. "Určitě z toho Texas neuděláme. Ta ložiska jsou izolovaná a menší. V Texasu jsou obrovské struktury skýtající velké zásoby. Ale v konkrétních obcích, v kterých se těží, je to znát," říká Pagáč.

Firma prodělala v uplynulých letech obrovský rozvoj: zatímco před deseti lety dodávala pouhé jedno procento spotřeby ropy v Česku, dnes je to trojnásobek a podíl se stále zvyšuje.

Zmapované zásoby zajišťují firmě budoucnost na pětadvacet let a odhaduje se, že průzkum zajistí budoucnost na dalších čtyřicet. Společnost dokonce plánuje výstavbu vlastního ropovodu v okolí Dambořic, který by se napojil na ropovod Družba vedoucí z Ruska.

Hlasy odpůrců
Jenže ne všichni jsou s těžbou v Břeclavi nadšeni. Zatímco na Hodonínsku má ropa tradici prakticky už od časů první republiky (a těžní zařízení tam bez problémů "zdobí" nejeden vinohrad), v Břeclavi jde o úplně nový fenomén.

"Je škoda toho místa. Je to kousek od tůně Bruksa, kde kvetou lekníny, je to ke škodě přírody v té lokalitě," říká místní odpůrkyně těžby, podnikatelka Helena Omachlíková. Se svým manželem rozjeli petiční akci, sehnali asi tisícovku podpisů a shánějí další.

Omachlíková navíc upozorňuje, že kousek od těžního místa je zdroj pitné vody a začíná území Lednicko-valtického areálu. S ujišťováním starosty, že zdroj nemůže být ohrožen a že si město nechalo udělat všechny potřebné posudky, se nespokojila ani ona, ani její manžel. Ale ani Omachlíkovým by naftové peníze principiálně nevadily, pokud by se těžilo z jiného místa. Naopak.

"Proč město nezaloží společnost a netěží samo? Byly by větší zisky. Šest set milionů čistého zisku," vypočítává Omachlík. Na stranu odpůrců těžby se minulý týden přidala i rada Jihomoravského kraje, když označila těžbu v daném místě za riskantní.

Její stanovisko však nejspíš nebude mít velkou váhu. Rozhodovat rada totiž nebude, může jen doporučovat. Definitivní verdikt padne za několik měsíců, do té doby půjde jen o zkušební těžbu. Ostatně oba vrty už dávno zkušebně fungují a nikdo si na ně nestěžoval.

A pokud nedojde k havárii, žádné masové stížnosti možná ani nepřijdou. Zastupitelé totiž mají v ruce výsledky průzkumu veřejného mínění, podle nějž se dvaašedesát procent obyvatel přiklonilo k těžbě ropy. Má to ovšem jeden háček: průzkumu předcházela přesvědčovací kampaň.

"Změřili jsme si, jestli se to podařilo vysvětlit. Po besedě a vydání zvláštního radničního časopisu jsme byli s výsledky spokojeni," říká Piškula. Už méně ochotně prozrazuje výsledky prvního průzkumu, kterému žádná kampaň nepředcházela. V něm totiž spor příznivců a odpůrců těžby skončil remízou. Ale na první průzkum už si nikdo nevzpomene.

Jde přece o ropu!


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video