Soudní pře o Lisabon pokračuje, senátoři podali stížnost na vázaný mandát

Skupina sedmnácti senátorů dnes odpoledne v Brně zahájila další tažení proti Lisabonské smlouvě. Jako první krok napadli zákon o vázaném mandátu. Ten umožňuje převádět vládní kompetence na EU jen se souhlasem parlamentu, senátorům se ale nelíbí, že by k převodu pravomocí stačila prostá, nikoliv ústavní většina.

Vůdčím představitelem senátorů odporujících Lisabonské smlouvě je Jiří Oberfalzer z ODS. | foto: iDNES.cz

Senátoři dnes ve tři hodiny předali Ústavnímu soudu stížnost na takzvaný vázaný mandát. Novely jednacího řádu Sněmovny a Senátu jsou podle nich v rozporu s Ústavou.

Český ústavní soud tak bude mít šanci "srovnat krok" s německým ústavním soudem. Přezkumem Lisabonské smlouvy loni v listopadu se totiž čeští soudci dostali poprvé do situace, kdy o tak zásadní věci rozhodovali dříve než Němci. Když pak letos v červnu rozhodl o Lisabonu i německý soud, čeští soudci v Brně slavili. Německý ústavní soud totiž jejich cestu potvrdil, když i on politikům doporučil přijmout obdobu vázaného mandátu.

Svým nálezem ale došel dál než český soud. Nyní tak mají soudci možnost, jak některá svá tvrzení upřesnit. Na základě českého nálezu přijal totiž parlament jen novelu jednacích řádů obou svých komor. Ty mají zajistit, aby k přenosu pravomocí musel mít český delegát v Radě souhlas Parlamentu, tedy většiny poslanců a většiny senátorů.

Senátoři se ale domnívají, že je neústavní, aby parlament vyslovoval souhlas s dalším přenosem pravomocí na EU jinou než ústavní většinou. Rozhodnutí, pro která byl vázaný mandát přijat, mají podle nich povahu mezinárodní smlouvy, protože mění znění stávajících unijních smluv. "Proto musí být vysloven stejně silnou rozhodovací většinou, kterou byly tyto smlouvy schváleny," tvrdí senátoři.

Poslední slovo ať patří Ústavnímu soudu

Dalším kritizovaným bodem je možnost rozšíření evropských pravomocí i pasivně, pokud by například některý národní parlament nevetoval do šesti měsíců rozhodnutí Evropské rady. Cílem senátorů je, aby se nevyjádření národního parlamentu v takovém případě posuzovalo jako nesouhlas, nikoliv souhlas.

"Senátoři navrhují, aby souhlas mohl být dán jen aktivním vyjádřením obou komor parlamentu a případné marné uplynutí lhůty, kterou stanovuje Lisabonská smlouva, mělo význam nesouhlasu," píše se v jejich prohlášení.

Ústavní soud také senátoři vybízejí k tomu, aby si vyhradil konečné právo na interpretaci evropských legislativních aktů v návaznosti na Lisabonskou smlouvu. Jinými slovy, aby se Ústavní soud zcela jasně vymezil vůči Evropskému soudnímu dvoru, a to tak, že v případě výkladových sporů musí být výklad v souladu s českou ústavou a český Ústavní soud bude mít poslední slovo. Navrhují také, aby Parlament musel schvalovat české kandidáty na komisaře a soudce Evropského soudního dvora.

Stížnost na Lisabon bude do měsíce

Ústavní soud by podle senátorů měl navíc proces ratifikace zastavit, dokud nebude přijata celá řada prováděcích zákonů, včetně novely zákona o Ústavním soudu. Ta má umožnit kontrolu souladu jednotlivých kroků orgánů EU s českou ústavou. Na její potřebu sám soud ve svém loňském nálezu upozornil.

Senátoři nadále připravují žádost o ústavní přezkum Lisabonské smlouvy. Přípravy tohoto podání jsou v závěrečné fázi a potrvají zhruba jeden měsíc.

SENÁTOŘI PODEPSANÍ POD STÍŽNOSTÍ

Milan Bureš, Pavel Čáslava, Pavel Eybert, Liana Janáčková, Zdeněk Janalík, Tomáš Jirsa, Jaroslav Kubera, Jan Nádvorník, Jiří Nedoma, Jiří Oberfalzer, Petr Pakosta, Jiří Pospíšil, Vlastimil Sehnal, Zdeněk Schwarz, Richard Svoboda, Tomáš Töpfer, Alena Venhodová