„Všesokolské slety mají tradici, táhnou se napříč již třemi stoletími, první se uskutečnil už v roce 1882,“ vypočítává starostka Sokola Hana Moučková. Sletový týden přitom zahájí tradiční průvod centrem Prahy. Na trase z Václavského náměstí přes Malou Stranu na Staroměstské náměstí se očekává účast přes deset tisíc lidí.
Sokolové už poněkolikáté nebudou cvičit na gigantickém sletovém stadionu na pražském Strahově, který měl kapacitu až čtvrt milionu diváků. Chátrající tribuny naposledy hostily sokoly v roce 1994. Pak se dvakrát cvičilo na sousedním Stadionu E. Rošického a v roce 2012 poprvé v Edenu ve Vršovicích. Nyní se na stadion Slavie kvůli premiéře a zároveň i derniéře jedinečných představení sjedou tisíce sokolů z celé republiky i ze zahraničí.
Sokol měl i milion členů
Sokol stále patří mezi vůbec nejmasovější organizace v zemi, i když doby jeho největší slávy jsou dávno pryč. Ještě v 90. letech minulého století měl skoro čtvrt milionu členů. Dnes organizuje zhruba 160 tisíc lidí, kteří působí ve více než tisícovce jednot po celé republice. To vskutku není málo v době, kdy se například i ty nejsilnější politické strany chlubí jen tisícovkami členů.
Stále je to však zlomek v porovnání s meziválečným obdobím, kdy míval Sokol až milion členů. To už byla síla, kterou nešlo podceňovat. I proto ho zrušili nacisté a po krátkém vzepětí i komunisté.
Sokol po obnově po sametové revoluci prošel velkou proměnou. Už rozhodně není tím vlasteneckým hnutí 19. století, s vlasteneckou výchovou a povinnou docházkou. Už se nebuduje základ budoucí armády, který se v minulém století tak osvědčil v obou světových válkách. Sokolové se zapojili do odboje a rovněž válčili i v uniformách spojeneckých armád.
Mladých přibývá
V sokolovnách se taky jen necvičí s kužely či stuhami, jak se může leckdo domnívat. V tělocvičnách se hraje florbal, tančí se, hraje loutkové divadlo, provozuje řada kulturních a sportovních aktivit.
Sokol je jednou z nejstarších fungujících organizací v Česku. První sokolská tělocvičná jednota – ta pražská – byla založena už v únoru 1862. V současnosti mezi největší jednoty patří Sokol Královské Vinohrady, který působí déle než sto třicet let v téhle pražské čtvrti.
„Máme 1 500 členů, jsme druhou největší jednotou Sokola,“ říká její starosta, historik Jan Boris Uhlíř.
A není bez zajímavosti, že devadesát procent členů této jednoty je mladších 18 let. „Průřez je od předškolních dětí, kteří teď budou cvičit na sletu skladbu Méďové, až po věrnou gardu, kterým je přes devadesát,“ popisuje Uhlíř. Rozdíl od nejmladšího po nejstaršího může být tedy až 85 let.
Sokol opomíjený
Sokol, který je největší dobrovolnou organizací v Česku, je podle něj v současnosti nespravedlivě považován za marginální a nepodstatnou organizaci, přestože poskytuje všem dostupnou možnost sportovního vyžití.
„Sokol je podstatná součást společnosti, ale do určité míry opomíjená. Rodina se třemi dětmi těžko bude někde platit tisíce dětem za sport,“ říká Uhlíř, civilním zaměstnáním vojenský historik.
Častým problémem podle něj je shánění peněz. Třeba je potřebují na opravu tělocvičen. Právě ta vinohradská, kde Uhlířova jednota působí, je největší ze všech sokoloven na světě a zároveň chráněná památkáři. To vyvolává potřebu velkých investic. „Na opravu bychom potřebovali sto milionů,“ říká. Co jednota vydělá třeba pronájmem, to hned vrátí do oprav.
Sokolové se slétli do Edenu. Podívejte se, co si připravili (červenec 2012):
5. července 2012 |
